Suburbanizace - příležitost nebo hrozba pro malé obce (Na příkladu města Pardubice a vybraných suburbánních obcí v jeho zázemí)

Title (EN): 
Suburbanization - opportunity or threat to small communities (an example of city of Pardubice and selected settlements in its suburban zone)
Vydání: 
Abstrakt: 
Článek se zabývá problematikou suburbanizace obcí v působnosti obce s rozšířenou působností Pardubice a to z pohledu jejích možných příležitostí nebo hrozeb. Práce se pokouší nalézt hranici, kde suburbanizace přechází z rozvojové příležitosti obce v hrozbu jejího dalšího fungování. Pro nalezení tohoto přechodu je využita ekonomická analýza spočívající v korelaci počtu obyvatel a s nimi souvisejících daňových příjmů a výdajů obce s ekonomickými aspekty fungování obce.
Abstract (EN): 
The diploma thesis deals with the suburbanization of municipalities with extended powers of Pardubice and in terms of possible opportunities or threats. The work attempts to find the boundary where suburbanization moves from community development opportunities in the threat of its further operation. In naleznutí this transition is used in economic analysis involving the correlation of population and related tax revenues and expenditure of the village with the economic aspects of the functioning of the village.

 

Suburbanizace neboli hromadné stěhování obyvatel z centra měst do okrajových částí za administrativní hranice měst je v dnešní době často skloňovaným pojmem, který  se netýká už jen velkých metropolí, ale všech větších měst, které kolem svého území mají dostatek volných ploch k výstavbě nových domů, supermarketů či různých specializovaných prodejen a skladů.

Pojem suburbanizace v našich zemích není již pojmem novým, ale je pojmemstále více diskutovaným. Tento výraz se do povědomí širší veřejnosti se začal vkrádat kolem poloviny 90 let 20. století, kdy se začaly budovat veliké obchodní domy a nákupní centra na periferiích měst. Jednalo se ale spíše o suburbanizaci komerční.

Rezidenční suburbanizace se ale prosadila teprve tehdy, když se bydlení za městem stalo dostupným i pro střední vrstvy. To se podařilo až s propracovaným systémem půjček a hypoték, které se pro střední vrstvy staly dostupnými přibližně v polovině 90. let 20. století.

Přesun obyvatel do suburbánních zón s sebou přináší řadu dopadů pozitivních (např. bydlení v přírodě, přísun finančních prostředků do obecních rozpočtů malých obcí), ale i hodně negativních dopadů (např. zábor zemědělské půdy, zvyšování hlučnosti a znečišťování ovzduší zvýšeným provozem osobních automobilů nebo s tím související dopravní kongesce). Na různé důsledky suburbanizace lze pohlížet buď jako na rozvojové příležitosti, nebo jako na hrozby pro rozvoj a fungování systému osídlení i samotných obcí a měst. Záleží na každé obci, jak se s těmito dopady umí vyrovnat, sledovat je a případně regulovat. Proto to, co pro jednu obec může být příležitostí, může se pro jinou obec stát hrozbou.

Tento článek se zaměřuje na suburbanizaci obcí v rámci obce s rozšířenou působností (ORP) Pardubice a především se věnuje možným příležitostem nebo hrozbám pro malé obce v zázemí zmiňovaného města. Cílem článku je zjistit zda a kde existuje hranice, kde suburbanizace přechází z rozvojové příležitosti obce v hrozbu jejího dalšího fungování. Pro hledání této hranice budou využity ukazatele spočívající v korelaci počtu obyvatel a s nimi souvisejících daňových příjmů obce s ekonomickými aspekty fungování obce např. výdaji na údržbu veřejného osvětlení, výdaji na odpadové hospodářství (sběr a svoz komunálního odpadu), případně ukazatel výdajů na péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň.

Vymezení suburbánního zázemí Pardubic

Suburbanizace v širším měřítku probíhá u všech větších měst. Proto je zřejmé, že se nevyhnula ani městu Pardubice a jeho okolí - ORP, kam spadá 56 obcí včetně Pardubic.

Tyto obce byly v rámci této práce rozděleny dle různé míry nárůstu počtu obyvatel. Vývoj obyvatel udává počet obyvatel k 31.12. od roku 1991 až do roku 2009 Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby, s trvalým i dlouhodobým pobytem v dané obci a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti i cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl.

 

Kartogram 1: Migrační saldo území ORP Pardubice dle procentního nárůstu obyvatel mezi lety 1991 až 2009. Zdroj: MOS - Městská a obecní statistika. In [online]. [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW:<http://vdb.czso.cz/ >

Z kartogramu 1 lze vyčíst, že nejvyšší nárůst obyvatel, a tudíž nejvyšší rezidenční suburbanizaci v zázemí Pardubic, v posledních dvaceti letech zaznamenaly obce Němčice (o 342%) a Srnojedy (o 180%), které více než zdvojnásobili počet svých obyvatel.  Ve druhé skupině obcí, jejichž počet obyvatel se zvýšil o více než polovinu, se umístilo celkem 20 obcí, o kterých se dá také z tohoto úhlu pohledu mluvit jako o obcích s rozvinutou suburbanizací. Tyto obce se převážně vyskytují směrem na sever, kde město Pardubice vytváří aglomerační prostor s dalším velkým městem Hradcem Králové.

Z rozboru aktuálního stavu suburbanizace ve zkoumaném území ORP Pardubice byly pro podrobnější analýzu vybrány 4 obce s různou mírou nárůstu obyvatel tj. i různou mírou dopadů suburbanizace. Pro zjednodušení situace byly vybrány malé obce (s relativně jednouchými rozpočty, kde je nejlépe vidět přímý vliv nárůstu počtu obyvatel a výdajů s nimi souvisejících). Pro další analýzy byly z každé kategorie víceméně náhodně vybrány následující obce:

Kategorie

Nárůst (%)

Název vybrané obce

Nárůst
u vybrané obce (%)

Počet obyvatel před (1991)

Počet obyvatel
po (2009)

I.

1-10

Kostěnice

1

499

506

II.

10-25

Libišany

17

378

441

III.

25-100

Starý Mateřov

53

330

505

IV.

nad 100

Němčice

342

113

500

Tab. 1: Charakteristiky vybraných obcí. Zdroj: Zpracováno na základě dat z MOS - Městská a obecní statistika. In [online]. [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW:<http://vdb.czso.cz/>

Ekonomická analýza

Cílem ekonomické analýzy případové studie je zkoumání vývoje vytipovaných ukazatelů stavu ekonomického zdraví obcí. Zkoumaným indikátorem byla zvolena daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, která je přerozdělována obcím přímo ze státního rozpočtu pomocí koeficientu počtu obyvatel. Hlavním kritériem u této daně je počet obyvatel trvale bydlících v dané obci.

Součástí ekonomické analýzy je určení několika druhů výdajů z rozpočtu obcí, souvisejících s provozem obce a monitorování jejich vývoje. Pro umožnění porovnání těchto provozních výdajů byly vybrány takové výdaje, které se vyskytují ve všech typech obcí a měst a které musí samospráva zajišťovat. Jsou to výdaje souvisejících s veřejnou infrastrukturou v obci,  u kterých se dá předpokládat, že porostou s růstem počtu obyvatel obce.

Vybrané výdaje jsou:

·         výdaje na údržbu veřejného osvětlení,

·         výdaje na odpadové hospodářství (sběr a svoz komunálního odpadu),

·         a výdaje na péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň.

Posouzení stavu jednotlivých příjmů a výdajů ve vybraných obcích  v přepočtu na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele obce  v letech 2005 až 2009

Celkové posouzení jednotlivých příjmů a výdajů obcív přepočtu k  ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu  obce.

Graf 1: Vývoj příjmů daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ve vybraných obcích v přepočtu na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele v letech 2005 až 2009. Zdroj: Zpracováno na základě údajů Českého statistického úřadu. In [online]. 2007 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/ >

Hromadné posouzení dle příjmů daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vypovídá o tom, že křivka  obcí Kostěnice a Libišany stagnuje. V těchto obcích zřejmě k žádnému suburbanizačnímu růstu nedochází. U obce Starý Mateřov je tento nárůst znatelný a dá se teda říci, že se zde jedná o suburbanizaci. V obci Němčice s projevy velice silného suburbanizačního nárůstu křivka prudce stoupá.

 

Graf 2: Vývoj výdajů na údržbu veřejného osvětlení ve vybraných obcích v přepočtu na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele obce v letech 2005 až 2009. Zdroj: Zpracováno na základě údajů Český statistický úřad. In [online]. 2007 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/ >

Graf 2 týkající se hodnocení výdajů za veřejné osvětlení v obci je v tomto případě nepoužitelný pro určení míry suburbanizace v obcích Kostěnice a Libišany. V těchto obcích došlo v roce 2008 k rekonstrukci veřejného osvětlení, což křivky posunulo prudce nahoru, ale v následujícím roce opět klesly. U Starého Mateřova a Němčic se z grafu dá vyčíst, že v obci k suburbanizaci dochází, a to v silné podobě (Němčice) a mírné podobě (Starý Mateřov).

Graf 3: Vývoj výdajů na odpadové hospodářství ve vybraných obcích v přepočtu na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele obce v letech 2005 až 2009. Zdroj: Zpracováno na základě údajů  Českého statistického úřadu. In [online]. 2007 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/ >

Vývoj výdajů na odpadové hospodářství k poměru k počtu ekonomicky aktivních obyvatel ukazuje, že v Němčicích prudce vzrostly výdajem odpady v přepočtu na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele. I z tohoto údaje lze odvodit, že v obci dochází k velice silné suburbanizaci. Výdaje na odpadové hospodářství stoupají, přičemž počet ekonomicky aktivních obyvatel
stagnuje - do obcí se stěhují lidé, kteří si zde nenahlásí trvalé bydliště, ale služby týkající se  svozu komunálního odpadu využívají. U obcí Kostěnice a Libišany se dá opět uvažovat o malé či žádné suburbanizaci. Starý Mateřov se v tomto ohledu může řadit k obci, ve kterých dochází k suburbanizačnímu růstu se silným nárůstem.

Graf 4: Vývoj výdajů na péči o vzhled obce a veřejnou zeleň ve vybraných obcích v přepočtu na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele obce v letech 2005 až 2009. Zdroj: Zpracováno na základě údajů  Českého statistického úřadu. In [online]. 2007 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/ >

Graf č. 4, který se týká zhodnocení výdajů na péči o vzhled obce je ochuzen o křivku týkající se Starého Mateřova, jelikož obec tyto údaje neeviduje ve zvláštní položce. U Němčic se dá opět hovořit o silné suburabnizaci nejenom proto, že křivka velice rychle stoupá, ale i proto, tato křivka je nad zbylými spojnicemi. Jev, ukazující že křivka výrazně převyšuje nad ostatními spojnicemi říká, že výdaje na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele jsou v této obci výrazně vyšší. V obci je skoro stejný počet obyvatel jako ve zbylých vybraných lokalitách, kteří „využívají“ místní zeleň, ale jedná se spíše o přistěhovalé bez trvalého bydliště. Kostěnice a Libišany mají křivku přímo úměrnou k výdajům a počtu obyvatel, proto zde o suburbanizaci neuvažujeme.

Vyhodnocení stavu suburbanizace dle jednotlivých kategorií obcí

Mezi hodnotící kritéria byly zvoleny údaje, které byly použity v ekonomické analýze. V následující tabulce bude posouzena míra suburbanizace dle vypočítaných údajů a vygenerovaných grafů. Posouzení stavu bude provedeno ve čtyřech pásmech míry suburbanizace:

 

Nárůst sledovaných hodnot (%)

Míra suburbanizace

1-10

žádná

10-25

mírná

25-100

silná

nad 100

velmi silná

 

Tab. 2: Rozdělení pásem dle míry suburbanizace. Zdroj: vlastní zpracování

Ukazatel míry změny počtu všech obyvatel obcevyužívá údajů viditelných z kartogramu 1, kde byl zkoumán procentní nárůst obyvatel od roku 1991 až do 2009. U dalších posuzovaných ukazatelů týkajících se příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a výdajů na odpadové hospodářství je posouzen procentní nárůst na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele mezi roky 2005 až 2009. Změnu lze brát z pohledu suburabanizace za věrohodný údaj, jelikož suburbanizace se především projevuje migrací obyvatel za hranice města, ale ne nárůstem ekonomicky aktivních obyvatel. Tento ukazatel je spojen s postupným zvyšováním příjmů a výdajů spravovaných obcemi. Výdaje na veřejné osvětlení a veřejnou zeleň mohou v tomto porovnávání míry nárůstu zkreslovat výjimečné výdaje či příjmy obcí (př. rekonstrukce veřejného osvětlení, rozsáhlá úprava veřejné zeleně – nový park v obci, nové dětské hřiště), proto jsou tyto údaje uvedeny, ale nepřihlíží se k jejich výsledkům v závěrečném zhodnocení.

Název obce

Míra změny počtu obyvatel

Míra změny příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele

Míra změny výdajů na veřejné osvětlení na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele

Míra změny výdajů na odpadové hospodářství na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele

Míra změny výdajů na péči o veřejnou zeleň na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele

CELKOVÁ MÍRA SUBURBANIZACE

Kostěnice

1

žádná

-4

žádná

526

žádná

25

mírná

73

žádná

žádná

Libišany

17

mírná

10

žádná

532

žádná

-3

žádná

17

žádná

žádná

Starý Mateřov

53

silná

23

mírná

88

silná

32

silná

x

x

silná

Němčice

342

velmi silná

178

velmi silná

201

velmi silná

76

silná

-13

silná

velmi silná

Tabulka 3: Míra suburbanizace dle sledovaných hodnot u vybraných obcí v %. Zdroj: vlastní zpracování

Závěrečná tabulka (tabulka č. 2) vyhodnocuje stav suburbanizace u jednotlivých obcí. V Kostěnicích a Libišanech žádné suburbanizační nárůsty nebyly patrné. Starý Mateřov už na začátku analýzy při porovnání nárůstu počtu obyvatel v letech 1991 až 2009 vykazoval silné známky suburbanizace. V dalších analýzách byl tento jev potvrzen. Němčice jsou klasickým případem velice silně suburbanizované obce, což prozkoumávané údaje potvrdily.

Využitá ekonomická analýza zjistila, že všeobecně do dvaceti procentního nárůstu obyvatel se nejedná o téměř žádnou suburbanizaci, která by obcím přinášela výrazné hrozby. S tímto nárůstem počtu obyvatel se obec dokáže postupně vyrovnat.  Do obce si trvalé bydliště hlásí téměř všichni obyvatelé a tím přináší do obce příjmy přerozdělované ze státního rozpočtu podle počtu obyvatel. Pro tyto obce může být příležitostí příliv podnikatelských subjektů, kteří do obce přinášejí pracovní příležitosti, nebo že se zvýšeným počtem obyvatel může obec zažádat o více veřejných dopravních spojů (autobusů), kteří uvítají i starousedlíci.

Potencionální příležitosti obce plynoucí ze suburbanizace přechází téměř všechny v hrozbu jejího dalšího fungování ve třetí zkoumané obci Starém Mateřově. Nárůst obyvatel zde překračuje hranici 25 % více než dvojnásobně, a s téměř 53% nárůstu počtu obyvatel ji můžeme považovat již za silně suburabanizovanou. Negativními dopady jsou nárůst automobilové dopravy, rozsáhlá zástavba na bývalých zemědělských půdách, v ekonomické oblasti podoba rozpočtu, do kterého přichází stále stejný objem peněz, ale čerpá se více a v sociální oblasti se projevují neshodami mezi nově přistěhovalými a dlouhodobě žijícími.

V případě 100% a většího nárůstu obyvatel jsou obce považovány za velmi silně suburbanizované. Příležitosti zde jsou téměř vytěsněny hrozbami. Negativní dopady jsou stejné jako u předešlého typu suburbanizace s tím rozdílem, že se projevují mnohem výrazněji.

Poděkování

Tento článek vznikl s přispěním finančních prostředků studentské grantové soutěže Univerzity Pardubice na Fakultě ekonomicko-správní.


 

Internetové zdroje

[1]   Český statistický úřad: Veřejná databáze. In [online]. 2000 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: <czso.cz>.

[2]   Ministerstvo financí: ARISweb. In [online]. 2002 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: <info.mfcr.cz>.

[3]   MOS - Městská a obecní statistika. In [online]. [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW:<http://vdb.czso.cz/>.

[4]   Obec Kostěnice. In [online]. 2004 [cit. 2011-06-02]. Dostupné
z WWW: < http://www.kostenice.xf.cz/>.

[5]   Obec Libišany. In [online]. 2007 [cit. 2011-05-02]. Dostupné
z WWW: < http://www.libisany.cz/>.

[6]   Obec Starý Mateřov. In [online]. 2007 [cit. 2011-06-04]. Dostupné
z WWW: < http://www.starymaterov.cz/>.

[7]   Obec Němčice. In [online]. 2006 [cit. 2011-06-02]. Dostupné
z WWW: < http://www.obecnemcice.cz/>.

[8]   Suburbanizace  In [online]. 2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: <suburbanizace.cz>.

 

Literatura

[1]   HNILIČKA, P.: Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: Era, 2005. 131 s. ISBN 80-7366-028-8.

[2]   OUŘEDNÍČEK, M. Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. in Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. ISBN 80-901914-9-5.

[3]   PUCHER, J. Suburbanizace příměstských oblastí a doprava: mezinárodní srovnání. in Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. ISBN 80-901914-9-5.

[4]   SELTZER, E. Suburbanizace a její ekologické, ekonomické a sociální důsledky: poučení z vývoje v Portlandu. in Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. ISBN 
80-901914-9-5.

[5]   SÝKORA, L. Suburbanizace a její důsledky: výzva pro výzkum, usměrňování rozvoje území a společenskou angažovanost. in Sýkora, L. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. ISBN 80-901914-9-5.

  1. SÝKORA, L. Suburbanizace a její společenské důsledky. In [online]. 2003
    [cit. 2011-04-06]. Dostupný z WWW: <http://sreview.soc.cas.cz/uploads/e88e472dbbe36d1bb0e40baed8e7459faee0df1c_189_26syko16.pdf>.

[7]   ŠILHÁNKOVÁ, V. Suburbanizace – hrozba fungování malých měst. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2007. 234 s. ISBN 978-80-903813-3-9.

[8]   TEMELOVÁ, J.; OUŘEDNÍČEK, Martin. Současná česká suburbanizace a její důsledky. In [online]. 2008 [cit. 2011-03-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/soucasna-ceska-suburbanizace-a-jeji-dusledky.aspx>.