Německé zkušenosti se strategickým plánováním měst a regionů s důrazem na nadmístní úroveň

Na Krajském úřadu v Plzni se 20. března 2014 konala přednáška prof. dr. Jörga Maiera z Univerzity v Bayreuthu na téma "Německé zkušenosti se strategickým plánováním měst a regionů s důrazem na nadmístní úroveň“. Prof. Maier představil posuny ve vnímání regionální politiky v 90. letech 20. století v Bavorsku, kdy se tradiční přístup transformoval do současné tzv. endogenní regionální politiky, kde jde zejména o kombinaci ekologické, ekonomické a sociální oblasti tj. v podstatě o přístup udržitelného rozvoje.

Centrem zájmu regionálních plánovačů a samosprávy je dnes v Bavorsku regionální marketing a regionální management, což jsou dobrovolné nástroje, které závisí na rozvoji místních iniciativ, a vlastní podpora je směřována jen aktivním oblastem. To samozřejmě vede k tomu, že se zvětšují rozdíl mezi aktivními a „ostatními“ regiony. Obecně lze říci, že regionální marketing se rozdělil na dna hlavní proudy, a to
1) vytvořit dobrou image regionu nebo
2) rozvíjet regionální management. (V Bavorsku byl regionální management víceméně plošně zaveden. Výjimkou jsou snad jen velká města, která řeší poněkud odlišné problémy.)

Regionální management je přístup v podstatě odpovídající strategickému plánování regionu tak, jak je vnímáno v ČR. Termín strategické plánování není v Bavorsku založen. Strategické plánování je chápáno jako ekonomické plánování a nedá se pak vztáhnout na regiony, ale dá se použít pouze jako podnikové plánování.

Stávající regionální plánování pak rozlišuje 3 kategorie území (dříve bylo využíváno 5 typů), a to:

  1. místa vysoké koncentrace (území velkých měst, metropolitní oblasti),
  2.  venkovské oblasti a
  3.  oblasti problémové - jak extravilánové (příhraničí), tak i intravilánové (problémové oblasti v Mnichově nebo Norimberku).

Prof. Maier zdůraznil, že regionální plánování se musí zabývat rozvojem území, které se o sebe nemůže postarat samo, jinak nemá smysl. Je ale rozdíl mezi regionálním plánem (v českém pojetí v podstatě plánem územním) a plánem regionálního rozvoje.

Za největší současný problém v Bavorsku označil vylidňování malých měst a venkovských oblastí. S tímto problémem je spojený model tzv. inteligentního smršťování prezentovaný buď modelem perforovaného města, nebo modelem města transformovaného. Termín perforovaného města vychází z koncepce, kdy se městská správa soustředí jen na některé části měst, kde se koncentruje obyvatelstvo a (neobydlený) zbytek území neřeší. Obyvatelstvo se koncentruje jen v malých částech urbanizovaného území, což je ale v rozporu s obvyklými představami o neustálém růstu města. Vzniká proto samozřejmě problém, jak přesvědčit místní samosprávu i obyvatele, že mají směřovat k inteligentnímu smršťování a nikoli neustále navrhovat rozvoj, který je neuskutečnitelný.

Přednáška se setkala s pozitivním přijetím od posluchačů a rozvinula se po ní rozsáhlá diskuse porovnávající bavorský a český přístup.