Exkurze studentů do Českého krasu

Datum: 
19 Leden, 2012 - 23:45

 

V rámci předmětu „Krajinné plánování a ekologie“ podnikli studenti oboru Regionální rozvoj dne 19. října terénní exkurzi do Českého krasu, přesněji do oblasti kolem hradu Karlštejn. Odborného zaštítění akce se ujali doc. Šilhánková, Mgr. Pondělíček a doktor Maštálka.

Trasa terénního cvičení, po kterou výpravu doprovázela vytrvalá nepřízeň počasí, vedla od Budňanského kostela, odkud jsme se vydali vstříc vrcholu Budňanské skály, táhnoucí se podél řeky Berounky. Zde nám byl podán výklad o historii oblasti Českého krasu včetně samotného karlštejnského osídlení. Zároveň jsme se dozvěděli mnoho informací o vývoji toku Berounky, o její schopnosti důkladně vyplavit zdejší usedlosti a o úvahách, týkajících se jejího rozsáhlejšího splavnění. Bylo nám vykládáno i o místní flóře – o původu zalesnění některých vrchů (v našich krajích nevšední) černou borovicí, o místním endemitu jeřábu krasovém, který roste v půdě, jež je jiným stromům vcelku nepřátelská. Souhrnně jsme se seznámili s historií a geologií oblasti a v praxi jsme si ukázali vegetační stupňovitost.

Pohled na Berounku z Budňanské skály

Další zastávku jsme udělali v lesích mezi Prostředním vrchem a Kněží horou, kde nám byl nastíněn termín obnovný les a zmlazování, včetně popisu způsobů lesního hospodářství na Karlštejnsku (pařezové a kotlíkové hospodaření). Také jsme se dozvěděli, jak fungují zdejší bukohabřiny, o jejich méně hustém rozsetí, o jejich odolnosti, dlouhověkosti a užitku pro zdejší okolí. Poté jsme pokračovali k lomu Malá Amerika. Během cesty jsme měli příležitost spatřit tyčící se hradní věž Karlštejna. To vedlo k menší zastávce, týkající se výkladu historie i současném stavu naší opevněné národní pokladnice, o jejím dobývání a o pověstech, jimiž hrad oplývá.

Lom Malá Amerika

U lomu Malá Amerika jsme byli informováni o jeho tehdejším fungování, o stylu práce v něm a o štolách, jež ho propojují se systémem ostatních lomů. V rámci obecného povídání o těžbě nám bylo odhaleno, kam produkce směřovala (a kam současně fungující stanoviště materiál stále odesílají). Byl zde veden i obšírnější výklad o zdejší přísné ochraně přírody – mluvilo se o Národní přírodní rezervaci Karlštejn, o chráněných krajinných oblastech a o systému Natura 2000. Další diskuse byla vedena nad chováním turistů v území, nad nebezpečím, jež na ně číhá na kluzkých skalách a při pokusech o průnik do zajištěných štol (a to včetně osazenstva těchto umělých jeskyní - netopýrů a přízračného Hanse Hagena). V neposlední řadě nám byl osvětlen pojem sukcese flóry do zdejších vyhloubenin. Cestou odtud jsme se zastavili v místech, jež kdysi dávno bývala značným korálovým masivem a kde lze při specializovaném pátrání dosud nalézt zbytky zkamenělých organismů. Zároveň jsme si také vyzkoušeli, jaké to je procházet poměrně dlouhou štolou bez jakéhokoliv osvětlení. Na konci tohoto tunelu jsme byli seznámeni s lomem Liščárna.

Výlez ze štoly do lomu Liščárna

Pokračování cesty nás pak přivedlo ke Kubrychtově boudě, kde jsme vstřebali střípky z její historie. Odtud to byl jen kousek k travertinovým Bubovickým vodopádům. Během sledování jejich toku byla skupina seznámena s jejich vznikem, nepravidelným zavodňováním a okolním rostlinstvem. Bylo poukázáno na zde rostoucí raritu v podobě jeleního jazyku celolistého, kriticky to ohrožené kapradiny, vyskytující se pouze v Moravském krasu a moravských Karpatech.

 

Mgr. Pondělíček přednáší v terénu o vývoji Českého Krasu / Bubovické vodopády

Míříce k Chlumskému lomu, učinili jsme pauzu k nahlédnutí do divoce rostoucího lesa na vrchu Doutnáč. Zde je experimentálně vymezena oblast o rozloze několika desítek hektarů, kde je přírodě od roku 2002 ponechána „volná ruka“. Experti se sem sjíždějí studovat přirozený vývoj lesního organismu.

Lom na Chlumu

Finálním bodem exkurze byl již uvedený lom na Chlumu bodem exkurze byl Chlumský lom se spletí vchodů do Barrandovy jeskyně, kde Mgr. Pondělíček referoval o jeho pradávné historii – o původních obyvatelích tamního jeskynního systému a okolního prostředí.

I přes značnou nepřízeň počasí, jsme terénní cvičení vyhodnotili jako velmi vydařenou a poučnou aktivitu v rámci výuky.

Sestup do Srbska – v pozadí Tetínský lom

Bc. Radek Feix a Bc. Šárka Kaválková,
studenti 2. ročníku navazujícího magisterského studia oboru Regionální rozvoj, FES