Články autora

Bioplynové stanice (BPS) se v posledních dvaceti letech staly významným prvkem v rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Evropě. Jejich rostoucí počet je snahou o podporu regionální energetické soběstačnosti, o udržitelné hospodaření s biologickým odpadem, a v neposlední řadě o transformaci zemědělských podniků směrem k šetrnějším přístupům. Zejména v zemích střední Evropy probíhá intenzivní výstavba těchto zařízení často v územích s vysokou krajinářskou hodnotou. Článek se zaměřuje na širší environmentální a plánovací aspekty rozvoje zemědělských BPS, přičemž klade důraz na jejich prostorové dopady na krajinu, životní prostředí a obyvatelstvo přilehlých sídel. Cílem je přispět k objektivnímu zhodnocení udržitelnosti těchto zařízení z pohledu krajinné integrace a predikovat směry pro zmírnění jejich negativních dopadů.
Tématem příspěvku je proměna brownfieldu na přírodě blízké řešení včetně efektivního využití tohoto potenciálu v důsledku klimatických změn a pro udržitelný rozvoj konkrétního regionu s důrazem na zachování biodiverzity vzniklé na ploše brownfieldu v šetřené lokalitě. Předpokladem návrhu i realizace je dobrá znalost řešeného brownfieldu, obce i blízkého prostředí zkoumaného objektu, potažmo celé funkční části zemědělského areálu, včetně praktické možnosti sledování možných rizik, která brownfield svým výskytem v sídle může způsobovat. Cílem revitalizace je navrácení plochy do přírodě blízkému stavu i celkové zlepšení životního prostředí obyvatel obce v této části mikroregionu zahrnujícího brownfield. Zajímavým zjištěním je poznatek, že rekultivační úpravou plochy brownfieldu v blízkosti sídla nemusí dojít k pouhému návratu krajiny do původního stavu či pouhému ozelenění plochy, ale revitalizace může přinést i další benefity.