2020/04

Příloha ke stažení: 
Porovnání systémů sociálního bydlení ve vybraných zemích EU konkrétně v Německu, Francii, Slovensku, Polsku, Popis jednotlivých koncepcí s ohledem na porovnatelnost kritérií ve zvolené struktuře: definice a legislativně-institucionální ukotvení sociálního bydlení, poskytovatel sociálního bydlení, jeho financování a cílové skupiny.
Veřejné prostory měst představují významný prvek v životě lidské společnosti, jako místa, kde dochází k setkávání, mezilidské interakci i jako místa pro trávení volného času. V podmínkách městského prostředí znamená změna klimatu možnost pozitivního rozvoje a zkvalitnění veřejných prostorů, a to především díky uplatňování adaptačních opatření spojených s využíváním přírodních prvků. Mnohá zahraniční ale i česká města již v současnosti uplatňují různé formy adaptačních řešení a dochází tak k pozitivnímu a novému rozvoji městských lokalit. Cílem článku proto je na základě teoretického rozboru, navrhnout možná opatření pro eliminaci negativních jevů vzniklých v důsledku klimatických změn na veřejné prostory ve Vršovicích, a to na základě teoretických východisek a příkladů adaptačních opatření ze světa. Vzhledem k současné podobě veřejných prostorů ve Vršovicích byl součástí této práce návrh konkrétních adaptačních opatření, na základě něhož by bylo možné vytvořit z doposud nevyužívaného a zanedbaného prostoru, lokalitu, která by získala svou specifickou podobu, propojila by danou lokalitu a přispěla by ke zvýšení kvality života obyvatel ve Vršovicích, a to de facto za pouhých 7 mil. Kč., přičemž nejlevnější opatření se pohybují v řádech několika desítek tisíc koruna doba jejich realizace je jen několik týdnů. Předložený návrh tedy ukazuje praktickou realizovatelnost navržených opatření a otvírá tak cestu k jejich skutečnému prosazení v praxi.
Karlovy Vary jsou v posledních třech desetiletích hlavní cílovou destinací pro Rusy v Česku (mimo Prahu) z hlediska rezidenční, investiční i turistické atraktivity. V důsledku přítomnosti cizích obyvatel, podnikatelů a turistů došlo ke změnám, které zasahují do nejrůznějších sfér života města. Jmenovat můžeme složení populace podle občanství, majetkovou strukturu nemovitostí, jejich fyzický stav a využití, či návštěvnost lokality a s ní spjaté zaměření místní ekonomiky. Dosavadní stav byl výrazně ovlivněn dvěma zásadními událostmi nedávné doby – ekonomickou krizí (2008) a ruskou agresí vůči Ukrajině (2014). Příspěvek si klade za cíl nastínit vývoj fenoménů internacionalizace, investičních strategií cizinců a cestovního ruchu ve městě s časovým odstupem od zmíněných událostí. Je založen na analýze dat ze statistických registrů a dlouhodobém terénním výzkumu v lokalitě. Výsledky ukazují, že ve zkoumaném období došlo k významným změnám trendů, konkrétně úbytku počtů ruskojazyčných rezidentů, turistů i investorů.
Zbytky staré krajiny jsou nepochybně zajímavým a přitom málo známým historickým přírodně kulturním dědictvím. V příspěvku jsou demonstrovány principy definování starobylé krajiny jako dědictví z období předindustriálních společností. Vlastní postup jejich identifikace, inventarizace a mapování je dokumentován na příkladu historického území Moravy. Vlastní postup a výsledky jsou konfrontovány se stavem poznání problematiky starých krajin ve světě. V tomto území na cca 3000 katastrálních jednotkách bylo zjištěno a postupně zevšeobecněno výsledných 1139 segmentů starobylé předindustriální krajiny. Všechny byly klasifikovány do tří velikostních (podle rozlohy území) a kvalitativních (podle míry zachovalosti v současnosti porovnáním se stavem v první polovině 19. stol. Každý segment byl opatřen bohatou dokumentací o poloze, přírodních parametrech, současném využití, ale také o charakteru ohrožení a doporučovaných opatřeních managementu. Klíčovou částí článku je přehled oblastí lidské činnosti, ve kterých lze znalosti o poloze a vlastnostech segmentů předindustriální krajiny efektivně využít. Závěrem je připojeno zamyšlení nad potřebami ochrany tohoto typu dědictví.
Cílem článku je identifikovat základní environmentální problémy a výzvy, které proces suburbanizace obcím v zázemí větších měst přináší a doporučit možná řešení pro zajištění udržitelného rozvoje území, a to jak z hlediska rozvojových procesů, tak i hospodaření s důrazem na výdaje. Z hlediska metodologie byly ve výzkumu kombinovány prvky kvalitativní (rozhovory se starosty obcí) s prvky kvantitativními (Likertova škála, korelace). Bylo potvrzeno, že představitelé obcí reflektují environmentální dopady suburbanizace, a to hlavně v důsledku nedostatečného zasíťování a neodpovídající kapacity dopravní a technické infrastruktury, změn v krajině a zvýšení nákladů souvisejících s růstem obcí. Ve vztahu k budoucnosti je ze strany místní samosprávy nutná vyšší míra regulace i přísnější a důslednější plánování.