- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2015/04
Příloha ke stažení:
Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Úkolem regionální politiky obecně je zajistit vzájemnou rovnováhu mezi jednotlivými oblastmi a územími. Doposud ale chyběl objektivní a politicky i „odborně“ neovlivnitelný a nezávislý nástroj na regionální a lokální úrovni, kterým by bylo možné jednotlivé urbanizační a rozvojové procesy monitorovat a objektivně tak zjišťovat stav změn v území. Pro hodnocení regionálního rozvoje chybí tedy nástroj pro měření územní dynamiky v čase. Článek představuje metodiku měření a monitoringu územních změn z dat z nočního dálkového průzkumu Země využitelnou pro měření změn na regionální a lokální úrovni tzv. indikátor územní dynamiky a zejména se soustředí na její ověření pilotní studií na území Královéhradeckého a Pardubického kraje.
Integrovaný přístup ke strategickému plánování diskutujeme ve třech dimenzích: věcné, územní a časové. Příspěvek se soustředí na nové integrované přístupy k péči o vodu ve městech v kontextu strategického plánování v České republice. Prezentujeme nové nástroje managementu (Water sensitive urban design, Sustainable urban drainage systems, Low-impact development atd.). Například Water sensitive urban design (WSUD, koncepce města citlivého k vodě) je australským přístupem k plánování a utváření městského prostředí, který podporuje zdravé ekosystémy, ochranu před povodněmi a životní styl v souladu s inteligentní péčí o vodu. Prezentujeme jednotlivé fáze vývoje vodního hospodářství města Plzně. V tomto kontextu nejsou současné trendy péče o vodu ve městech v České republice na nejvyšší úrovni. Měli bychom harmonizovat oběh vody v městské krajině a integrovat funkční biokoridory vodních toků, protipovodňovou ochranu, prevenci před znečištěním a sociální výhody přítomnosti vody v městské krajině.
Je dobře známou skutečností, že za účelem konkurence na trhu, je nutné, aby výrobky byly kvalitnější, a zároveň, aby dosahovaly nižších výrobních nákladů. Efektivní využití intelektuálního potenciálu může napomoci dosáhnout plnění těchto podmínek, a tím přispívat k růstu ekonomiky, jeho uplatnění ve skupině evropských lídrů v oblastech socio-ekonomického rozvoje. To je možné díky implementaci intelektuálního vkladu pro dosažení výše uvedeného cíle. Náklady na školení a další vzdělávání odborníků a vládní podpora rozvoje intelektuálního potenciálu otevírá vyhlídky na zavádění nových technologií, zvýšení hrubého domácího produktu, zlepšení životních podmínek a duševního komfortu občanů. Příspěvek se zaměřuje na posouzení intelektu společnosti v regionu, navrhuje univerzální metodu, pomocí níž můžeme odhadovat intelektuální potenciál.
Příspěvek se věnuje strategickému plánování s akcentem na toto plánování v malých obcích. Provedená analýza problémů a překážek malých obcí je výchozím podkladem k tomu, se touto problematikou zabývat. Je proveden rozbor možných přístupů, přičemž je pozornost zaměřena na tzv. integrovaný přístup, který je již na některých úrovních veřejné správě využíván, a je proveden rozbor jeho institucionalizace.
Regionální migrace s kladným migračním saldem je považována za sociální jev příznivý pro demografickou situaci regionu. Případová studie jihočeského městečka hledá však odpovědi na otázku, zda imigranti nalézají v nové lokalitě novou kolektivní identitu, participují na komunitním životě a tak přispívají k sociálnímu rozvoji regionu. Předpoklad zvýšení přemosťujícího sociálního kapitálu imigrujících aktérů realizovaný kvalitativní výzkum nepotvrdil. Přinesl poznatek vnímání domova imigranty jako prostoru mimo místní komunitu, prostoru vyjmutého z jejich sousedských a přátelských sociálních sítí. Domov je pro imigranty výsostně soukromým prostorem rodiny, který si budují jako útočiště před nesrozumitelným a nebezpečným prostorem veřejným. Taková migrace nepodporuje sociální kohezi, která je podmínkou sociálního rozvoje, ani lokality, ani širšího regionu.
Koncept Moderní kroniky obce (MKO) je postaven na identifikaci, analýze a trvalé dokumentaci mizejícího svědectví o podobě české kulturní krajiny v období po II. světové válce (a později) ve vzpomínkách straší generace. Jedním z hlavních metodických principů tvorby MKO je vedení polostandardizovaných rozhovorů s rodáky ve věkové kategorii 65 let a více. Výsledná podoba MKO má formu dokumentu obsahujícího datové, textové, obrazové a zvukové záznamy o mentálním obraze historické a současné krajinné struktury včetně identifikace hodnot krajiny subjektivně vnímaných residenty. Souvisejícím cílem tvorby MKO je získat podklady na teoreticko-metodologické i aplikované bázi pro zkvalitnění plánovací praxe (zejména pro účely tvorby územního, krajinného plánu a strategického plánu obce).
Článek se zabývá problematikou veřejnoprávních smluv jako právního prostředku umožňujícího jednu z klíčových forem meziobecní spolupráce. Zaměřuje se na pojem a typologii veřejnoprávních smluv z doktrinálního hlediska i – zejména – ve světle jejich obecné (základní) právní úpravy obsažené ve správním řádu (včetně problematiky změny obsahu takových smluv, jejich přezkumu a řešení sporů z veřejnoprávních smluv) a aplikované na konkrétní příklady veřejnoprávních smluv uzavíraných v rámci meziobecní spolupráce. Pozornost je věnována především smluvním typům upraveným platnou právní úpravou zákona o obcích (obecního zřízení), příspěvek však zmiňuje i některé z příkladů vyplývajících ze zvláštních předpisů. Rozebrány jsou přitom jak příklady veřejnoprávních smluv uzavíraných za účelem vzájemné meziobecní spolupráce k zajištění úkolů spadajících do sféry samotné samosprávy (tzv. samostatné působnosti), tak i příklady smluv uzavíraných za účelem spolupráce v úkolech týkajících se nepřímé státní správy (tzv. přenesené působnosti).
Příspěvek se zabývá vymezením „regionální management“ jakožto rozvojového konceptu. Chápe jej jako nástroj, jak zefektivnit jak strategické regionální plánování, tak nadmístní (meziobecní) spolupráci. Shrnuje poznatky o faktorech jeho úspěšnosti. Vychází především ze zkušeností z německy hovořících zemí. Hledá odpověď na otázku jeho nejvhodnějšího organizačního uspořádání.
Cílem tohoto příspěvku je shrnutí současných poznatků o slučování obcí a o meziobecní spolupráci (argumenty pro a proti) a analýza postojů představitelů českých obcí a měst k případnému slučování a k cestám, jak v České republice zefektivnit meziobecní spolupráci. Příspěvek vychází ze studia především zahraniční literatury a z výsledků reprezentativního empirického výzkumu, uskutečněnému v roce 2015.
Cílem příspěvku je analýza postojů představitelů českých obcí a měst ke strategickému plánování, identifikace problémových oblastí a návrh jejich možných řešení. Výkladový rámec příspěvku vytváří současná evropská diskuse o společenském postavení strategického plánování a o hledání cest, jak integrovat dva protichůdné plánovací modely: integrované rozvojové plánování („comprehensive planning“) a plánovací inkrementalismus („disjointed incrementalism“).
Článek se zabývá problematikou konverze Vojenského újezdu Brdy na území s civilním využitím. Jedná se vlastně o přeměnu území marginálního charakteru, které bylo využíváno pro účely obrany státu a výcviku vojsk, na území civilní se statutem chráněné krajinné oblasti. Tento proces se dotkne různých oblastí lidské činnosti (administrativní, správní, hospodářské, ochrany přírody atd.) a samozřejmě širšího území. Některé změny proběhnou okamžitě k datu zániku vojenského újezdu k 1. 1. 2016 a v hranicích stávajícího vojenského újezdu, další budou dlouhodobé. Postupně se budou projevovat v územně plánovací dokumentaci obcí a vyšších územních jednotek a dále v praxi. Prostor budoucí CHKO Brdy (v rozsahu větším než byla rozloha Vojenského újezdu Brdy), a obce a regiony, které s ní budou bezprostředně souviset a měly dosud periferní charakter, mají šanci na přeměnu, nový rozvoj a využití svého území.
Jestvuje viacero prístupov k regionálnemu rozvoju, resp. úpadku. Pre úspešnosť regiónu je potrebné prosperovanie najmenších samosprávnych jednotiek v rámci jeho územia. Cieľom príspevku je vysvetliť reformné kroky zlučovania obcí v spolkovej republike Štajersko v Rakúsku od roku 2011. Na základe kvalitatívnych metód doplnených o štatistiky príspevok ozrejmuje dôležitosť zmeny verejnej politiky tzv. prístupom ,,bottom-up“. Od občanov či politických strán v danom regióne bol naštartovaný reformný proces v Štajersku, ktorý má priniesť hlavne ekonomický prospech samotnej spolkovej republiky. Účinnosť reformného procesu nastala od januára 2015.
Článek nabízí přehled názorů členů místních akčních skupin, který čerpá z dat sociologického šetření mezi členy MAS. MAS patří k nejpopulárnějším formám meziobecní spolupráce a je založena na dobrovolné kooperaci veřejné správy, soukromé a občanské sféry. Analýza ukazuje, že tato forma spolupráce je vhodným nástrojem proti slučování obcí.
Příloha ke stažení: