2013/mimořádné číslo

Příloha ke stažení: 
Tento článek se zabývá analýzou obranné funkce měst a jejich vývojem od nejstaršího období tj. od prehistorických sídel, přes obranné systémy starověku (od doby Sumerské civilizace, přes egyptskou, mínojskou a řeckou kulturu až po antický Řím) či středověku až k novověkým (zejm. barokním) fortifikacím. Článek zmiňuje zánik složitých fortifikačních systému v období průmyslové revoluce resp. v době do konce 19. století. Metodologicky je článek založen na analýze historických údajů, jejich deskripci a komparaci s obecnými metodologickými přístupy v oblasti analýzy vývoje stavby měst.
Článek se věnuje analýze vývoje rizik a proměny pojetí bezpečnosti města v kontextu střední Evropy v průběhu 20. století. Bylo by totiž mylné domnívat se, že tím, že naše města od poloviny 19. století již nepotřebují hradby, nepotřebují už vlastně žádné obranné systémy. Opak je totiž pravdou. Bezpečností rizika se totiž neustále mění a vyvíjí a bohužel i rozšiřují. Metodologicky je článek založen na analýze historických údajů, jejich deskripci a komparaci s obecnými metodologickými přístupy v oblasti urbanismu a bezpečnosti stejně tak jako na vlastním pozorování a jeho analýze a následné syntéze s obecnými poznatky.
Článek se věnuje problematice bezpečnosti území (měst i regionů) z pohledu dopadů klimatické změny, a to vč. percepce dopadů klimatické změny na bezpečnost měst z pohledu jejich obyvatel. Článek diskutuje vliv ochrany přírody a krajiny, tak jak je v naší současné praxi aplikována orgány veřejné správy na bezpečnost území a jeho obyvatel a na příkladech dokumentuje neudržitelnost současného počínání z pohledu bezpečnosti.
Text je věnován problematice bezpečnosti regionu. Cílem je poskytnout základní informace o způsobech bezpečnostní politiky v běžném chodu města, a to na příkladu praktické politiky v Hradci Králové. V textu tak budou přiblíženy vybrané aspekty fungování města, které se dotýkají bezpečnosti jeho území a obyvatel.
V kontextu hospodářské krize je v poslední době často zmiňován pojem regionální odolnost. Koncept regionální odolnosti se týká schopnosti regionu obnovit svůj původní stav po události, jež představuje významnou negativní odchylku od rovnovážného stavu. Jako příklad negativní skokové změny lze považovat řadu událostí počínaje dopady globální ekonomické krize až po různé přírodní či antropogenní pohromy. V tomto ohledu je možné sledovat, že některé regiony jsou v určitém úhlu pohledu více či méně odolné. Cílem článku je ověřit hypotézy vztahující se k potenciálním pilířům ekonomické odolnosti regionů. Průzkum regionální ekonomické odolnosti je proveden na příkladu regionů NUTS 3 České republiky a NUTS 2 vybraných států EU v návaznosti na dopady hospodářské krize v roce 2008.
Suburbanizace je v prostředí České republiky problémem především přelomu století, resp. začátku století 21. Finanční a následná ekonomická krize na konci první dekády našeho století zabrzdila tento jev, který se nedařilo účinně omezit státní správě ani samosprávě a to přesto, že zkušenosti ze zahraničí dávají jasný příklad problémů, které tato forma rozvoje přináší. Nicméně pokles objemu realitního trhu, pokles cen nemovitostí ve městech a také změny preferencí u potenciálních obyvatel suburbií staví před místní samosprávy nové úkoly. Zároveň jim však finanční krize přináší prostor pro vyhodnocení dosavadního vývoje a přijetí opatření k dalšímu rozvoji jejich obcí. Přičemž rozvojem již nemusí být na rozdíl od minulosti rozvoj plošný či růst počtu obyvatel, ale růst ekonomický, kulturní apod. Předmětem tohoto příspěvku je analýza suburbánních obcí v zázemí města Pardubic.
Článek se zabývá rozvojovou spoluprací České republiky s tzv. programovými zeměmi. V úvodu bude nastíněn historický vývoj tohoto systému u nás, dále bude popsáno organizační uspořádání rozvojové spolupráce České republiky. Závěrem dojde k vyhodnocení, zda transformace systému české rozvojové spolupráce přispěla k zefektivnění tohoto systému.
Článek se ve své první části zaměřuje na zdůraznění významu rozvojové pomoci a na způsoby poměřování ekonomické a životní úrovněstátů. Druhá část je věnována Moldavské republice a problematickým oblastem jejího rozvoje. Třetí část článku je cílena na popis struktury a objemu rozvojové pomoci, jež je určena tomuto státu, a jejímu vlivu na rozvoj Moldavska.
Tento článek se zabývá regionálním rozvojem a regionální pomocí v Norsku. Předmětem výzkumu se stala analýza strategie regionálního rozvoje a zhodnocení působení regionální rozvojové pomoci v jedné z nejbohatších zemí světa, jejíž geografické uspořádání dává předpoklad pro vznik výrazných regionálních disparit,které jsou regionální politikou a jejími nástroji zcela eliminovány.
Článek obrací pozornost na ekonomiku rozvojové africké země – Zambie – a její vývoj v porovnání s Českou republikou, která je využita jako určitý benchmark, a to na pozadí vývoje ekonomiky světa, resp. Afriky. Komparována je zejména odvětvová struktura a investiční aktivity měřené hrubou tvorbou fixního kapitálu a přímými zahraničními investicemi. Otázka odvětvové alokace kapitálu je prezentována jako kruciální pro ekonomický růst Zambie, přičemž kondicionalitou dalšího rozvoje je zdokonalování podmínek podnikání.
Text se zabývá kvalitou života jako určitým významným ukazatelem stavu společnosti a důležitostí této informace pro plánování regionální sociální politiky. Stručně představíme dilemata zkoumání této kategorie i s ohledem na to, že otázky pocitu bezpečnosti občanů považujeme za jednu z mnoha dimenzí kvality života a neposuzujeme ji odděleně. Text je postaven na konkrétních empirických zjištěních, jež umožňují relevantní diskuzi nad zvoleným tématem.
Příspěvek se zabývá problematikou přímých zahraničních investic v České republice a jejích regionech. První část shrnuje zhodnocení aktuálního stavu a vývoje přímých zahraničních investic v českých regionech. Druhá část je zaměřena na posouzení vlivu přímých zahraničních investic na tvorbu regionálního HDP a zaměstnanost, a současně porovnání intenzity vývoje přímých zahraničních investic a zmíněných ukazatelů. Na základě provedených analýz byly zjištěny značné disproporce v rozložení přímých zahraničních investic mezi sledovanými regiony, a to jak vzhledem k stavu, tak k vývoji. Dále bylo zjištěno, že zatímco vliv PZI na tvorbu regionálního HDP je značný, k problematice zaměstnanosti se překvapivě jeví spíše jako irelevantní.
Příspěvek je zaměřen na genderovou analýzu strategických plánů. Jeho cílem je vyhodnocením strategických plánů 16 velkých měst České republiky, jak se promítá rovnost příležitostí do rozvojových dokumentů na místní úrovni. Genderová analýza byla vypracována pro kritické oblasti současného strategického plánu města Pardubice pro předem definované skupiny obyvatel – ženy, muže, děti, studenty, seniory, etnické minority a náboženské skupiny. Vyhodnocení bylo založeno na hodnocení expertními skupinami. Výsledky v jednotlivých oblastech byly následně agregovány – výsledky byly následně posouzeny z hlediska genderové vyváženosti. Článek také obsahuje návrh metodologie pro genderovou analýzu strategických dokumentů měst a regionů.
Požární ochrana je jednou z důležitých součástí bezpečnosti regionu a jeho obyvatel. Tento příspěvek pojednává zejména o požární ochraně, kterou zajišťují jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. Nejprve je popsán historický vývoj požární ochrany a jsou vymezeny druhy jednotek požární ochrany. Dále je pozornost zaměřena na jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí v Pardubickém kraji. Je provedena analýza jejich činnosti v letech 2008 až 2012 a na základě dotazníkového šetření jsou zhodnoceny vybrané aspekty spolupráce s profesionálními jednotkami.
Globalisation, coupled with advancement in information, communication and technology has increased the demand for quality labour, having knowledge and competing to maximise production. Labour productivity is the important sources income and economic growth. The objective of this paper is to analyse the depth of globalisation impact on labour productivity in the OECD regions. The analysis has used data from the OECD Statistics and World Development Indicators of World Bank, comprising 22 years, from 1990-91 to 2011-12. A multiple regression model using panel data is estimated to analyse the relationship between globalization and labour productivity. Findings of the study show that globalisation indicators like FDI and economic openness have positive and significant impact on labour productivity. Then, a number of possible determinants pertaining to economic factors and labour factors have been explored as well.