- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2019/02
Příloha ke stažení:
Článek ve zkratce popisuje katastrofální stav životního prostředí v České republice před rokem 1989. Zabývá se aktivní účastí ekologických odborníků na sametové revoluci a mezinárodním ohlasem jejich myšlenek a především změnou vnímání závažnosti ochrany životního prostředí od všeobecného zájmu k marginalizaci. Jako důvody této změny jsou shledány nedostatečné zapojení veřejnosti do rozhodování ve věcech životního prostředí, nedostatečné environmentální vzdělávání, jak školní tak pracovníků veřejné správy, a zkreslené a zavádějící komentáře některých médií a politických představitelů
Cílem článku bylo prozkoumat přenos stavebních kompetencí státní správy do samosprávy ve
Slovenské (SR) a České republice (ČR) a jejich financování z veřejně dosažitelných dat v obou
zemích. Po jejich rozpadu v roce 1993 následovala reforma veřejné správy v obou zemích. V
SR podle zákona č. 416/2001 sb. musí všechny obce splnit všechny povinnosti. Díky tomuto
náročnému problému musí všechny individuální obce spolupracovat mezi sebou na základě
smlouvy z §20 zákona č. 369/1990 sb. a vytvořit tzv. spojené stavební úřady (189) a ostatní plní
stavební povinnosti samostatně. V ČR jsou stavební úřady zaveden v obcích II. a III. kategorie
- obce s přenesenými obecními pravomocmi a obce s rozšířenými pravomocemi podle zákona
č. 314/2002 sb. Od osobního managementu obecních úřadů je očekáváno, že budou vykonávat
své pracovní povinnosti na vysoké úrovni, vzhledem k jejich vyššímu vzdělání stanoveného
zákonem. Obce v obou zemích jsou podporovány státními dotacemi za plnění stavebních
povinností na základě jiného plánu. Porovnáváním množství státních dotací vydaných na
výstavbu na příkladu z obou zemí - Nitranský a Pardubický kraj, byly nalezeny významné
rozdíly. Došli jsme k závěru že v SR jsou stavební způsobilosti poddimenzovány. Reforma
samosprávy by měla pokračovat.
Příspěvek se zaměřuje na problematiku rozvojových bariér ve specifickém území příhraničního regionu – periferní oblasti Olomouckého kraje, pomezí Jesenicka. V září roku 2018 bylo provedeno terénní zkoumání studenty Institutu regionálního rozvoje VŠ AMBIS ve vybraném území, byly analyzovány rozvojové předpoklady a rozvojové problémy a vytvořen soubor návrhů na rozvoj tohoto území. Zkoumání se zaměřilo na obce, jejichž vývoj poznamenala proměna linie česko-polské hranice, tj. Bílá Voda, Horní Hoštice, Bílý Potok, Uhelná, Bernartice, Horní Heřmanice, Černá Voda, Stará Červená Voda, Velké Kunětice, Supíkovice.
Článek na příkladu Brna, Ostravy a Zlína analyzuje vliv různých typů urbanistické struktury a jejich umístění ve městě na ceny, nájmy a trendy vývoje cen místních nemovitostí a na náklady na údržbu veřejných ploch hrazené z veřejných rozpočtů. Sledována je rovněž míra využití nemovitostí. Ve vybraných charakteristických lokalitách jsou mimo jiné analyzovány struktury historických jader, bloková zástavba z 19. století, modernistická sídliště a nová rezidenční území tvořená rodinnými domy za hranicí města. Cílem článku je srovnání vlivu různých typů urbanistických struktur na vybrané, zjistitelné a srovnatelné cenové parametry zejména rezidenčních území, které jsou považovány za důležité ekonomické indikátory jejich udržitelného rozvoje. Výsledky naznačují, že sledované indikátory jsou spíše než typem urbanistické struktury ovlivněny atraktivitou, celkovým uspořádáním a charakterem města a v některých případech též umístěním lokality ve městě.
Příloha ke stažení: