2018/02

Příloha ke stažení: 
V súčasnosti sa veľa hovorí o takzvanom smart rozvoji miest a regiónov, o tom, že vplyv konceptu smart na život občanov ďaleko presahuje hranice technologických noviniek, a že je potrebné pristupovať k nemu koncepčne. Podstatne menej pozornosti sa venuje implementácii tohto konceptu do každodennej praxe. To, či budú myšlienky smart rozvoja úspešne prenesené do bežného života miest/regiónov, závisí od schopnosti a ochoty lokálnych aktérov vzájomne komunikovať, dohodnúť sa a spolupracovať. Vzhľadom na komplexnosť konceptu smart ide pritom o aktérov heterogénnych, zahŕňajúcich subjekty od výskumných organizácií (tvorba inovácií) cez firmy (komerčné využitie inovácií) až po bežných občanov (užívatelia inovácií), a zladiť výrazne odlišné záujmy, postoje a prístupy býva náročné. Tento článok sa zaoberá trendom narastajúcej spolupráce rôznorodých subjektov naprieč sektormi (tzv. n-tuple helix-es), jeho vzťahom k smart rozvoju aj jeho úskaliami. Prostredníctvom prípadovej štúdie poukazuje na vplyv tohto trendu na úspech či neúspech implementácie komplexných rozvojových projektov.
Česká republika disponuje dlouhou historií výroby, která na našem území zanechala značný objem průmyslových areálů, z nichž dnes většina postrádá využití. Jelikož se většinou jedná o objekty s vysokou architektonickou, urbanistickou a historickou hodnotou, stávají se polem mezioborových sporů, jejichž většinovým výsledkem je demolice. Stále rostoucí počet světových příkladů však ukazuje na možnost využití brownfieldů jako palety městotvorných nástrojů, které jsou nezbytné pro naplňování trendů a potřeb urbanistického navrhování. Významný současný potenciál těchto areálů spočívá ve vytváření inkubátorů nových typologií reagujících na změnu životního a pracovního cyklu populace. Lze je proto vnímat jako rozhraní pro vytváření prototypů urbanistického rozvoje s možností testování v každodenním provozu. Tato skutečnost tak staví hybernující industriální zóny do pozice důležitého elementu pro definici nového, kvalitnějšího městského prostředí.
Článek se zaměřuje na zhodnocení ekonomického významu firmy ŠKODA AUTO, a.s., jejího působení na trhu práce, zhodnocení společnosti jako zaměstnavatele, zhodnocení vlivu na příjmy municipalit, krajů a státu, přínos z hlediska vědy a výzkumu, zhodnocení společnosti v roli donátora. ŠKODA AUTO, a.s. je klíčovým subjektem automobilového klastru nacházející se na ose Mladá Boleslav – Liberec. Ze socioekonomické analýzy vyplynuly tyto klíčové charakteristiky (a) vysoká senzitivita na ekonomický vývoj, (b) vysoký význam na trhu práce a vysoce nadprůměrné mzdové ohodnocení, (c) silné poptávkové stimuly pro ekonomiku, (d) vysoké investice v oblasti výzkumu a vývoje jako projev vysoké autonomie, (e) akcent na donátorské aktivity a ochranu životního prostředí, (f) fiskální efekty hospodářské Škoda Auto, a.s. jsou významné. Z regionálního pohledu zaměřeného na Mladobolaslavsko lze jako klíčové charakteristiky uvést tyto (a) rozvoj je omezen lidskými zdroji, (b) význam nekoresponduje s administrativním vymezením území, (c) integrace v silném klastru posiluje ekonomiku.
Uběhlo téměř třicet let od konce komunistického režimu a země východní a střední Evropy ušly od té doby velký kus cesty. Je jistě zajímavé se podívat na vybrané regiony V4, jak jsou na tom v porovnání mezi sebou v různých oblastech kvality života. Autorky pro tento článek vybraly čtyři podobné regiony - Jihozápad, Bratislava, Mazowieckie a Západní Zadunají, které se z mnoha hledisek mohly vyvíjet obdobně, např. vzdělávání, životní prostředí, ale jak ukázaly jednotlivé výsledky, je zde vidět i rozdílný trend v některých významných aspektech, jako např. oblast ochrany životního prostředí. Výrazně odlišné výsledky byly patrné i u ukazatele bydlení, kde hůře dopadl region Jihozápad. Je možné zmínit také oblast zdraví, kde podstatně horších výsledků dosáhl region Bratislavy. Cílem tohoto článku je popsat na uvedených čtyřech regionech vývoj osobní spokojenosti v uplynulých třiceti letech. Článek k této analýze využívá dostupné databáze OECD a EUROSTAT se specifikací na jednotlivé zkoumané oblasti a k nim přiřazené indikátory, které sledují trendy ať již pozitivním nebo negativním směrem u sledovaných regionů.