Článek se zabývá výzkumem celostátních nástrojů územního plánování venkovských oblastí. Přes snahu o plánování a regulaci využití území se současné venkovské oblasti v České republice stále potýkají s problémy vyplývajícími z nezvládnuté suburbanizace, nevyváženého rozvoje nebo nezajištěné infrastruktury a nejsou tak připraveny na aktuální výzvy územního rozvoje. Tyto problémy venkovských oblastí jsou patrné především ve srovnání se zahraničními příklady. Článek porovnává současné nástroje územního plánování na národní úrovni v České republice, Německu a Rakousku. Na národní úrovni jsou vytvářeny strategické rámce, koncepce, priority a zásady, které poskytují ústřední reference pro formulaci nástrojů územního plánování nižší úrovně. Podrobná analýza celostátních nástrojů územního plánování v Německu a Rakousku, jejich slovní popis a srovnání s Českou republikou poskytuje základní přehled o strategické části územního plánování venkovských oblastí v těchto zemích.

Tématem příspěvku je proměna brownfieldu na přírodě blízké řešení včetně efektivního využití tohoto potenciálu v důsledku klimatických změn a pro udržitelný rozvoj konkrétního regionu s důrazem na zachování biodiverzity vzniklé na ploše brownfieldu v šetřené lokalitě. Předpokladem návrhu i realizace je dobrá znalost řešeného brownfieldu, obce i blízkého prostředí zkoumaného objektu, potažmo celé funkční části zemědělského areálu, včetně praktické možnosti sledování možných rizik, která brownfield svým výskytem v sídle může způsobovat. Cílem revitalizace je navrácení plochy do přírodě blízkému stavu i celkové zlepšení životního prostředí obyvatel obce v této části mikroregionu zahrnujícího brownfield. Zajímavým zjištěním je poznatek, že rekultivační úpravou plochy brownfieldu v blízkosti sídla nemusí dojít k pouhému návratu krajiny do původního stavu či pouhému ozelenění plochy, ale revitalizace může přinést i další benefity.