2022/02

Příloha ke stažení: 
Koncepty jako chytrá vesnice, chytrý venkov nebo Venkov 3.0 deklarují rostoucí zájem o technologie ve zlepšování kvality života na venkově. Venkov 3.0 je plánovací přístup k venkovu, který je mj. založen na úsilí pro zvýšení připravenosti venkovských oblastí a obyvatel na hnací síly, které budou formovat venkov v 21. století. Těmito hnacími silami jsou drony, decentralizované zdroje energie, autonomní vozidla, digitální konektivita, internet věcí a cloudové technologie, aditivní a distributivní výroba, technologie v produkci potravin, technologie v péči o zdraví a technologie ve vzdělávání. V rámci našeho článku zkoumáme za pomocí Q-metody postoje českých aktérů rozvoje venkova vůči těmto technologiím z pohledu jejich přínosu pro rozvoj venkova. Na základě výsledků definujeme čtyři základní typy venkovských aktérů s odlišnými přístupy k technologickým hnacím silám – technologičtí optimisté, moderně orientovaní podnikatelé, tradiční obyvatelé venkova a technologičtí skeptici.
General Motors de México S.A. de C.V. je mexická pobočka americké společnosti General Motors. Představuje jeden z největších amerických podniků, který se nenachází na území USA. Na mexickém území firma provozuje 4 výrobní závody, dva skladovací prostory a širokou síť prodejen po celém Mexiku. V rámci General Motors de México (neboli GMM) aktuálně zařazujeme značky Chevrolet a GMC, které na území Mexika vyrábí 6 modelů značky Chevrolet a 2 modely značky GMC. Dále v Mexiku vyrábí různé druhy autodílů, které tvoří významnou část jejího podnikatelského portfolia. Tento příspěvek představuje strategický plán této společnosti a na základě vybraných analytických nástrojů navrhuje vhodné kroky pro budoucnost této společnosti na mexickém trhu. Součástí příspěvku je také definice mexického automobilového trhu, analýza vnějšího i vnitřního prostředí společnosti GMM vedoucí k implementaci navrhované strategie s výsledným efektem zavedení nového hybridního vozu Chevrolet typu pick-up.
The Covid-19 pandemic, which is still an actual issue worldwide, has hit the Czech Republic on an unprecedented scale, changing the work habits of almost all citizens. The aim of our article is to explore and show how the pandemic has affected the ordinary lives of working people. What effects did this pandemic have on their mental and physical health and their social life, when almost the whole world had to switch to online mode. From the result of our contribution, the pandemic affected workers in a rather negative way in terms of performance and mental and physical health. However, we can point out that it also has some positive effects in terms of expanding the ability to work with technologies, and people have also started to exercise more and focus on their health.
Příspěvek reaguje na aktuální výzvy spojeny s rozvojem periferních regionů, které čelí negativním vlivům depopulace. V návaznosti na procesy depopulace, je cílem příspěvku popsat východiska rozvoje periferních regionů z pohledu generace Z, která představuje příležitost pro jejich budoucí ekonomický a sociální rozvoj. Nicméně, pro přilákání nebo udržení generace Z v periferních regionech, je potřeba nastavit vhodné komunikační, vzdělávací, a tržní strategie. Příspěvek proto představuje praktické návrhy podpory rozvoje periferních regionů v návaznosti na generaci Z, a to prostřednictvím propojení veřejné správy, podnikatelského ekosystému a výzkumné vzdělávací infrastruktury. Předložené praktické příklady se opírají o literární rešerši domácích i zahraničních zdrojů a reflektují problematiku rozvoje generace Z v návaznosti na specifika periferních regionů. Zároveň jsou v příspěvku diskutovány limity využití zmíněných nástrojů a přístupů k udržení generace Z v periferních regionech, které vyžadují místně orientované politiky (place-based) pro řešení „outgoingových“ výzev.
The global economy was hit by the COVID-19 pandemic in 2020. Not only European but also world economies remained closed in the first half of 2020, resulting in increased uncertainty in the economic environment. These changes also significantly affected the Slovak economy. The purpose of the paper is to evaluate the impact of the COVID-19 pandemic on selected sectors of the Slovak economy from the point of view of regional sectoral employment. Localization analysis is used to evaluate changes. The analysis showed that there was a more significant regional decline in employment in the accommodation and catering services activities of the SK NACE category in all regions of Slovakia except the Trenčín and Banská Bystrica region, although the effect of the sector mix at the Slovak level was negative (the number of employees in this sector declined). The regional decline in employment was also recorded in the SK NACE Industry category, but in this case this development in all regions copied the negative effect of the industrial mix at the level of Slovakia.