2015/03

Cieľom prezentovaného článku je definovať index konkurencieschopnosti Ruska a štátov bývalového Sovietskeho zväzu základe 14 faktorov za roky 2007 – 2013. Účelom tejto analýzy je aj identifikácia základných faktorov, ktoré sa najvýznamnejšie podieľajú na disparitách v konkurencieschopnosti európskych destinácií. V článku sa snažíme vyhodnotiť sekundárne dáta Svetového ekonomického fóra, ktoré každoročne publikuje Správu o globálnej konkurencieschopnosti (Travel and Tourism Competitiveness Report) s cieľom definovať silné a slabé stránky vybraných krajín na medzinárodnom trhu cestovného ruchu. V analyze hodnotíme nasledovné čiastkové idnexy: regulačný rámec, podnikateľské prostredie a infraštruktúra a ľudské, kultúrne a prírodné zdroje.
Článek představuje bakalářskou práci zaměřenou na problematiku územního rozhodování a jeho výhody a nevýhody v obci s a bez územního plánu a proces územního řízení na příkladu obce s a bez územního plánu. Cílem bakalářské práce je vyhodnotit pozitiva a negativa rozvoje obcí s a bez územního plánu v území pověřeném obecního úřadu Horní Slavkov v Karlovarském kraji. Z dílčích závěrů jednotlivých případů se potvrdilo, že na jedné straně je rozhodování v obcích s pořízeným územním plánem jednodušší a pro obce výhodnější, ale na druhé straně může být rozhodování dle územního plánu komplikované a záleží na kvalifikaci a kvalitě jednotlivých pracovníků stavebních úřadů a úřadů územního plánování.
Článek se zabývá studiem rozvojových potenciálů, krizových prvků a čerpání finančních prostředků z rozvojových fondů v rámci komunity města Tábor. Výzkum je založen na několika technikách sběru dat, konkrétně na studiu dokumentů, dotazníkovém šetření a focus group (užito pro měření rozvojových potenciálů komunity). Pro následnou analýzu byla použita jak data ze sekundárních (statistických) zdrojů, tak primární data autory sebraná. Studie poukazuje na fakt, že při rozhodování o využití fondových prostředků se nelze řídit pouze statistickými daty, nýbrž je třeba zapojit také data měkká a měření rozvojových potenciálů. Celkově lze konstatovat, že finanční podpora některých sektorů je ve srovnání s rozvojovými potenciály a krizovými prvky buď nedostatečná anebo naopak předimenzovaná, přičemž příkladem poddimenzovaného sektoru je zde sektor „podnikání“. Výsledky dále podporují tezi o nevhodné skladbě čerpání rozvojových prostředků pro město Tábor, přičemž tato nevhodnost souvisí s nerespektováním skutečných potřeb této komunity.
Jedním ze zdrojů otevřených (veřejně dostupných) dat v ČR, které jsou využitelné také v rámci územního plánování, jsou finanční data o hospodaření obcí. Tato data jsou v ČR dostupné ve státní databázi „MONITOR“ nebo v databázi provozované neziskovým sektorem s názvem „Rozpočet obce“. Cílem článku je (1) popsat finanční databáze a jejich využitelnosti pro územní plánování, (2) na základě provedení jednoduché komparace dostupnosti finančních dat pro územní plánování v ČR a v Bulharsku diskutovat příčiny stavu v ČR. Rozpočty obcí je možné považovat za jednu z významných hybných sil v rámci rozvoje území. Dle statistiky Eurostatu činily v ČR v roce 2014 celkové vládní výdaje 42,0 % HDP a výdaje místních vlád představovaly 10,1 % HDP. Pro srovnání mělo Bulharsko tyto výdaje ve výši 39,2 % HDP a výdaje místních vlád ve výši 8,9% HDP. Zejména u malých obcí může při vymezování funkce jednotlivých území velmi pomoci trendová analýza (například příjmů obce), komparativní analýza nebo benchmarking s konkrétní obcí nebo se srovnatelně velikou skupinou obcí ukázat. Analýza může ukázat, zda má obec potenciál a zejména finanční zdroje skutečně financovat během následujících let zamýšlené využití území. Stejně tak tato analýza může napovědět, zda obec bude mít provozní prostředky na provozování dané infrastruktury. Výzkum ukázal, že ač jsou finanční data v ČR koncentrovaně k dispozici, nejsou v rámci územního plánování prakticky využívána. Pro porovnání bylo zvoleno Bulharsko, kde data nejsou v podobě databáze veřejně přístupná a jejich využití pro územní plánování nebylo taktéž identifikováno. Základní příčinou je v ČR skutečnost, že ani zadavatelé územních plánu (tedy obce) a ani zpracovatelé (odborné organizace) nejsou zvyklé s těmito finančními daty pracovat. V ČR tak není nezbytné přijímat žádné legislativní opatření v tomto směru, nicméně je žádoucí k tomuto tématu otevřít odbornou diskusi, k čemuž i tento výzkum měl přispět.
Článek poskytuje základní přehled o existujících přístupech k vymezení kulturních a kreativních průmyslů. Hlavní pozornost je však věnována interpretaci závěrů z analýzy odvětví kulturních a kreativních průmyslů v kontextu hl. m. Prahy, která byla provedena za účelem zmapování kvantitativních a strukturálních charakteristik ekonomických subjektů operujících na území Prahy v odvětvích kulturních a kreativních průmyslů. Analýza, jež vycházela především z dostupných dat ČSÚ, potvrdila mimořádnou pozici Prahy v kontextu ČR, kterou hlavní město zaujímá v rámci odvětví kulturních a kreativních průmyslů ať již z pohledu celkové zaměstnanosti, nebo podílu na hrubém domácím produktu, resp. hrubé přidané hodnotě.
Článek se zabývá problematikou brownfields z pohledu jejich bezpečnostních rizik pro územní rozvoj. Na základě analýzy teoretických poznatků byly navrženy hrozby, které mohou být relevantní pro brownfields. Cílem bylo zjistit, jaké hrozby tyto prostory pro území představují. Vybráno bylo 28 browfileds z Královéhradeckého kraje, které jsou rozděleny podle původního funkčního využití. Na těchto lokalitách je provedena analýza relevance vybraných hrozeb expertní metodou DELPHI.