- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2020/03
Příloha ke stažení:
Podnikatelská migrace na venkov je jedním z jevů napomáhajících oživení ekonomické
aktivity malých, spíše odlehlých obcí. Dosavadní výzkumy se soustředí na její dopady
z pohledu lokálního rozvoje, anebo motivační faktory, které jsou příčinou pro změnu bydliště
jednotlivých migrantů. Případové studie zaměřené na výzkum v rámci lokalit, nebo
mikroregionů však málokdy nabízí možnost zhodnocení významu a rozsahu tohoto jevu na
úrovni větších územních celků. Tento článek se pomocí shlukové analýzy pokouší alespoň
částečně zhodnotit souvislost migračních trendů a dynamiky podnikatelské aktivity napříč
českým venkovem, který se v tomto ohledu zdá být značně heterogenní. Současně jsou
diskutovány bariéry, které poněkud znesnadňují aplikaci vybrané metody, stejně jako jiných
způsobů kvantitativního zkoumání podnikatelské migrace.
Příměstský park je v Evropě osvědčeným nástrojem rozvoje příměstské krajiny, který pomocí
koordinované správy území překlenuje správní hranice a sdružuje místní aktéry. V příspěvku
je věnována pozornost konceptu příměstského parku a na několika příkladech evropských
příměstských parků jsou představeny hlavní principy takové správy území. Detailněji se text
věnuje oblasti kolem soutoku Vltavy a Berounky na jihozápadě Prahy, kde Institut plánování a
rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) připravuje založení Příměstského parku Soutok. Cílem
projektu je vedle ochrany krajiny také koordinace a podpora místních projektů, budování
identity parku, rozvíjení a vzdělávání místní komunity a především tvorba krajiny, kde
ekologické hodnoty jsou v rovnováze s ekonomickými a kulturně-sociálními potřebami území.
Příspěvek je zaměřen na význam poutních míst a cest pro současné poutníky. Zjišťována byla motivace pro jejich putování, zdali je vede rozměr duchovní, turistický nebo se jedná o záležitost
„módní“, jelikož je to v dnešní době téma velmi mediálně diskutované. Zároveň bylo zjišťováno,
jakým způsobem mají cíle sledovaných cest – poutní místa, rozvojový význam pro území, ve
kterém se nacházejí. Pro analýzu byla záměrně vybrána dvě konkrétní poutní místa –
Neratov, ležící v podhůří Orlických hor a Hájek ležící 17 km od západního okraje hlavního
města Prahy. Při výzkumném šetření byly využity metody kvantitativního výzkumu (dotazníkové
šetření), kvalitativního výzkumu (polostrukturované rozhovory) a metoda komparace sledovaných
míst.
Tento příspěvek si klade za hlavní cíl zmapování využívání dvou sociálních sítí (Facebook,
Instagram) mezi obcemi Plzeňského a Karlovarského kraje. Na příkladě celkem 635 obcí se
ověřuje, zda je Facebook dominantně používanou sociální sítí, jakým způsobem se mezi
těmito obcemi šíří aktivita na těchto médiích, jaké jsou prioritní účely využívání této formy
komunikace, ale také jaké jsou územní a strukturální rozdíly v používání i na základě velikosti
nebo indexu stáří obce. Díky vlastnímu důkladnému sběru dat z obou sociálních sítí a
agregaci indexů efektivity využívání zjišťujeme především rozdíly v používání mezi velkými
a malými obcemi a také tematické zaměření na základní informovanost obyvatel obce a
propagaci kulturních akcí. Projevuje se i významný vliv nahodilosti, jež se snoubí se
systematickým a strategickým používáním těchto sociálních médií.
Příloha ke stažení: