- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
2015/02
Příloha ke stažení:
Článek představuje aktuální podobu české rozvojové pomoci na pozadí naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. Základním materiálem je Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce pro roky 2010 – 2017 vč. institucionálního zabezpečení v podobě České rozvojové agentury i neformální platformy FoRS - Českého fóra pro rozvojovou spolupráci. Cílem článku je na základě rešerše odborných pramenů a verbální deskripce analyzovat stav aktuální české rozvojové spolupráce a na konkrétním příkladu z vlastního rozvojového projektu rozvoje JHP školy pro nemajetné studenty v Kambodžském Puoku a demonstrovat možný přístup k reálnému naplňování vytýčených miléniových cílů.
Současná Evropa se potýká s novou vlnou terorismu, spojenou především s náboženskými rozdíly. Spolu s náboženským extremismem opět ožívá extrémismus etnický a národnostní. Projekt Evropské Unie „Improving Security by Democratic Participation“ (ISDEP), česky „Zlepšení bezpečí pomocí demokratické participace“ hledá nástroje pro potírání extremismu v souladu s lidskými právy. Osoby, které provádějí teroristické útoky, bývají často obětí řízeného působení teroristických organizací, které míří na jejich zranitelnosti. Cílem předloženého článku je popsat koncepci, která byla v rámci projektu ISDEP vyvinuta pro prevenci, represi a intervenci při potírání radikalizace zranitelných osob.
Kombinovaný projekt výstavy a soutěže napomáhá propojovat jednotlivé skupiny obyvatel v regionu a podporuje jejich spolupráci, vzájemnou komunikaci a staví tak základy pro samostatnější fungování regionu. Výstava u návštěvníků podněcuje tvůrčí myšlení, jednotlivé doprovodné programy obohacují nabídku kvalitního trávení volného času obyvatel. Soutěž napomáhá k lepšímu poznání regionu, rozvoji regionální spolupráce a podpory, spoluvytváří příjemnější prostředí pro život. Více informací na www.playbroumovsko.cz.
Článek analyzuje vliv dlouhodobé migrace do ČR a je zaměřen na regionální dopady způsobené studenty z vybraných třetích zemí. Článek zkoumá a porovnává velikosti studentských komunit na vysokých školách v různých regionech ČR. Zaměřuje se také na proces získávání dlouhodobých vstupních víz za účelem studia na zastupitelských úřadech České republiky ve vybraných zemích. Důležitým zkoumaným aspektem tohoto článku je efektivita studia studentů ze třetích zemí a potenciální pozitivní přínos pro Českou republiku a české vysoké školy zejména.
Článek se zaměřuje na možnost využití meziobecní spolupráce jako nástroje pro zajištění podmínek pro efektivní fungování obcí. Prostřednictvím meziobecní spolupráce je možné usilovat o společného zajištění dostupnosti a kvality veřejných služeb zajišťovaných obcemi v samostatné působnosti, případně realizovat rozvojová opatření společného zájmu. Jako nové téma meziobecní spolupráce se však objevuje i poptávka po zajištění podpůrných vnitřních služeb umožňujících vlastní chod obcí a měst, jako jsou právní a účetní služby, řešení veřejných zakázek, společná koordinace strategického plánování apod. Příspěvek přináší první výsledky plošného šetření především mezi malými obcemi, které indikují možný zájem o zřízení společných kapacit na zajištění těchto agend.
Článek se zaměřuje na hlavní části komplexního modelu řízení bezpečnosti komunity. V území to znamená koordinaci tří systémů, které jsou základní pro bezpečnost obyvatel a udržitelný rozvoj společnosti. V každém ze zmiňovaných systémů se vyskytují základní procesy, které jsou pro koordinaci a spolupráci systémů nezbytné.
Cyklistická infrastruktura umožňující další rozvoj cestovního ruchu byla v programovacím období 2007-2013 hojně podporována. Rozsáhlá podpora vedla k debatě, zda se jedná o efektivně vynaložené prostředky. Příspěvek se zabývá možnostmi vyhodnocení dopadů cyklistické infrastruktury do života regionů. Na konkrétním případě rozebírá jednotlivé dopady a hodnotí jejich měřitelnost ve vztahu k projektu. Součástí příspěvku je rovněž pokus o finanční vyčíslení přínosů cyklostezky do území pomocí metod CBA a WTP spojený s debatou o vhodnosti využití jednotlivých metod a veličin zahrnutých mezi přínosy cyklistické dopravy. Cílem tohoto příspěvku je vyhodnotit dopady vybrané cyklostezky do území a navrhnout ukazatele, které by tento dopad mohly objektivně prokázat.
Zelená ekonomika znamená v období čerpania financií z EÚ príležitosť k jej štartu alebo ku rozvoju podnikateľských subjektov v oblasti starostlivosti o krajinu. Zelená ekonomika môže nadväzovať na ekosystémové služby, ktoré poskytujú prírodné zdroje pre spoločnosť. V prípade ekosystémových služieb ide o primárnu produkciu prírodných zdrojov (potraviny, drevo, voda…), ale najmä o ochranu pred eróziou, vodnými prírodnými katastrofami a ochranu kultúrnych a estetických hodnôt krajiny. Pracovné činnosti v ekosystémových službách môžu byť jednoduché a môžu ich vykonávať tiež nízko kvalifikovaní pracovníci. Tí sú teraz vo veľkom počte na slovenskom vidieku nezamestnaní. Práca obsahuje návrh pracovných činností pre jednotlivé identifikované ekosystémové služby v katastri obce Kostoľany pod Tribečom a ich inštitucionálne zabezpečenie.
Príspevok sa zaoberá identifikáciou kapacity ekosystému pre udržateľnosť životného prostredia cez hodnotenie protieróznej služby lesa. Vo vybraných vidieckych obciach v mikroregióne Tribečsko (Nitriansky kraj) sme identifikovali lesné ekosystémy zabezpečujúce ochranu pôdy a ekosystémov pred vodnou eróziou. Využili sme induktívny prístup identifikácie ekosystémovej služby cez poznanie biodiverzity vegetácie, jej analýzy, lokalizácie a plošnom rozšírení. Lesné spoločenstvá (8 457 ha) poskytujú protieróznu funkciu, prioritne však lesy kategórie ochranných lesov (4%, 262 ha). Prevažne biotopy bukových a jedľovo-bukových kvetnatých lesov a dubovo-hrabových lesov karpatských majú prevládajúci úžitok v ochrane pred vodnou eróziou a nepriaznivými podmienkami stanovíšť. Lesy identifikované v severnej časti územia v podhorských obciach poskytujú službu na regionálnej úrovni. Správnym manažmentom a poznaním stavu ekosystémov plnia protipovodňovú ochranu a úžitky z dobrého zdravotného stavu lesov. Dodržiavaním opatrení Hospodárskej úpravy lesov a Programu starostlivosti o lesy plnia lesy rovnako úžitky na lokálnej úrovni a napomáhajú udržateľnému stavu životného prostredia.
V súčasnosti sa spoločnosť orientuje na dosiahnutie udržateľnosti životného prostredia, ktorá je zároveň z veľkej časti zabezpečovaná udržiavaním služieb prírodných ekosystémov. Hlavným cieľom predkladaného príspevku je identifikovanie poľnohospodárskych ekosystémov v skúmanom území a následné zhodnotenie manažmentu ekosystémov a ich služieb vo väzbe na udržateľný rozvoj. Záujmovým územím je malá podhorská obec Kostoľany pod Tribečom, ležiaca v juhozápadnej časti pohoria Tribeč. Naše úlohy spočívali v identifikácii subjektov realizujúcich svoje aktivity na poľnohospodárskych ekosystémoch. V nasledujúcich častiach práce sme sa venovali analýze štruktúry a riadenia agroekosystémov, z hľadiska udržateľnosti. Postupovali sme spôsobom analýzy bonitovaných pôdno-ekologických jednotiek, príslušnej poľnohospodárskej legislatívy a potenciálu aktuálneho poskytovania ekosystémových služieb verejnosti.
Článek představuje výzkum suburbanizace v bližším zázemí Českých Budějovic, konkrétně vymezování zde ležících suburbií, jejich typizaci a srovnání. Suburbia a jejich typy, dále také semisuburbia a městečka aglomerace, jsou vymezována na základě několika kriteriálních charakteristik – na základě převažujícího zastoupení bytů v novějších domech městského charakteru, významného zastoupení nevenkovských přistěhovalců, nadpolovičního podílu vyjíždějících za prací do města (a malých měst a suburbií) a na základě stanovené maximální vzdálenosti od města. V řešeném území bylo takto vymezeno 23 suburbií příměstské krajiny, 20 suburbií blízké venkovské krajiny, 5 suburbií vzdálenější venkovské krajiny a 5 městeček aglomerace, navíc také 26 venkovských sídel s částečnou suburbanizací – semisuburbií. Metodika výzkumu by mohla být využita k poznání suburbanizace v zázemí dalších větších měst Česka.
Stanovení základní koncepce rozvoje území obce, ochrany hodnot tohoto území, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny, vymezení zastavěného území, ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury a vymezení zastavitelných ploch, je hlavní úlohou územního plánu. Způsob řešení těchto úloh však může být různý, často se tak děje na úkor zničení či ztráty neobnovitelných a jedinečných zdrojů, jakými jsou i území, zemědělská půda, vodní režim či biodiverzita. Jakým způsobem lze odůvodnit to či jiné řešení, rozsah záborů ploch, narušení krajiny? Je možné využít exaktních metod bilancování návrhu územního plánu?
Příloha ke stažení: