2017/03

Příloha ke stažení: 
Žatecké chmelnice mají v České republice, ale i ve světě své výsadní postavení. V současné době bohužel není v našich podmínkách při obhospodařování chmele otáčivého (Humulus lupulus L.) prováděna žádná systematická ochrana zabraňující erozi půdy. Na erozně ohrožených chmelnicích tak každoročně vlivem silných dešťů dochází k nenávratným ztrátám půdy, které způsobují řadu problémů v extravilánu i intravilánu. Následkem jsou zvýšené finanční náklady pro obce a snižující se úrodnost půdy. Tento stav není dlouhodobě udržitelný, a proto je potřeba najít řešení pro účinnou ochranu erozně ohrožených chmelnic. Jednou z možností, jak omezit vodní erozi na chmelnicích a ochránit tím zástavbu nacházející se pod svažitými pozemky, je využití vhodně zvolených meziplodin v meziřadí. V článku jsou představeny testované půdoochranné technologie postavené na třech základních principech: nízké ekonomické náklady, neovlivněná výnosovost chmele a dostatečná protierozní ochrana půdy. Z výsledků měření je patrné, že půdoochranné technologie mají na chmelnicích velký potenciál.
Předkládaný článek představuje výsledky evaluačního výzkumu projektu Rodinné pasy v Jihomoravském kraji. Autor článku jako člen výzkumného týmu prezentuje výsledky tohoto výzkumu v souvislosti s možnostmi veřejné politiky, která takovým přístupem spojuje společné zájmy občanů a soukromých podnikatelů se zájemem samosprávy na dlouhodobém rozvoji regionu. Evaluační výzkum byl realizován za účelem získání detailnějších informací o preferencích jak držitelů Rodinných pasů, tak i do projektu zapojených poskytovatelů slev. To s cílem formulovat návrhy konkrétních opatření směřujících k budoucímu zefektivnění projektu Rodinné pasy jako celku. Článek ukazuje i možnosti dalšího rozvoje tohoto projektu, aplikační zdokonalení, ale i nedostatky projektu z pohledu koncových uživatelů.
Význam komunit v lokálním rozvoji a při zvyšování pružnosti reakce společnosti na nepředvídané a extrémní události je v posledních desetiletích stále více zdůrazňován a stal se součástí mezinárodních i národních strategických dokumentů. Ačkoliv byl již i v českém prostředí komunitní přístup částečně implementován, v rámci odborného i praktického diskursu zůstává mnohdy spíše zastřešujícím a poněkud povrchně prezentovaným konceptem. Cílem tohoto článku je proto (i) představit jeho hlubší kořeny a možnosti i omezení, (ii) specifikovat je na příkladech z problematiky zmírňování environmentálních rizik (zde specificky povodní), (iii) konkretizovat témata, v nichž již byl v Česku implementován, a konečně (iv) s využitím empirických dat na příkladu povodňových rizik poukázat na možné bariéry při jeho další implementaci v Česku.
Předložený text se věnuje problematice poskytování rozvojové pomoci (ODA) zemí OECD vůči skupině nejchudších států světa. OECD jako uskupení sdružující ekonomicky nejsilnější země světa představuje významného aktéra na poli rozvojové spolupráce a jeho členové představují nejvýznamnější poskytovatele ODA. Část prostředků poskytovaných OECD směřuje do nejméně rozvinutých zemí (LDC´s), které jsou nejvíce marginalizovanou skupinou zemí v mezinárodním systému. OECD opakovaně přijala závazky, jak těmto zemím pomoci a deklarovala, že 0,2 % HDP jejich členů bude směřovat ve formě ODA do těchto zemí. Cílem článku je ukázat, jak se vyvíjela ODA zemí OECD vůči LDC a zda jsou plněny přijaté závazky
Cíle udržitelného rozvoje (SDG – Sustainable Development Goals) navazují na předchozí Rozvojové cíle tisíciletí (MDG – Millennium Developmet Goals) a především dále pokračují v cestě, kterou započala na konci 80. let 20. stoletá tzv. Bruntlandové zpráva. Sada celkem 17 cílů se snaží postihnout a řešit hlavní problémy, kterým v současné době lidstvo jako celek čelí. Tato sada cílů je dalším krokem v rozvíjející se myšlence udržitelného rozvoje. Předložený příspěvek je zaměřen rozvojový cíl č. 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce. Jestliže cíle udržitelného rozvoje představené OSN jsou navrženy s ohledem na celosvětové problémy, je samozřejmé, že každá země bude při implementaci tohoto dokumentu reflektovat svá státní či národní specifika. Příspěvek tak představuje současný stav procesu a specifika implementace indikátorů Cílů udržitelného rozvoje v prostředí České republiky.
Stať sa zaoberá ponukou produktov so značkou Regionálny produkt Záhorie, organizovanými podujatiami s ponukou regionálnych produktov Záhoria, prezentáciou regionálnych produktov na webových stránkach, v propagačných materiáloch o Záhorí, a porovnáva ho s dopytom návštevníkov v cestovnom ruchu po regionálnych produktoch. Cieľom state je preskúmať ponuku a dopyt po regionálnych produktoch v regióne Záhorie a identifikovať ich možnosti v rozvoji regiónu Záhorie. Za účelom jeho naplnenia sme v marci 2017 uskutočnili tri rozhovory a osobné opytovanie. Okrem toho sme využili sekundárne zdroje, tzn. propagačné materiály a webové stránky o regionálnych produktoch Záhoria. Dáta sme interpretovali metódami deskriptívnej štatistiky. Zistili sme, že ponuka certifikovaných produktov s regionálnou značkou čiastočne zodpovedá regionálnym produktom dopytovaným zo strany návštevníkov, navyše sú regionálne produkty ťažko dostupné a rozpoznateľné. V závere navrhujeme odporúčania na zvýšenie dopytu po regionálnych produktoch počas dovolenky v regióne Záhorie a podporu regionálneho rozvoja.