2018/04

Příloha ke stažení: 
Tento článok porovnáva tri piliere priestorového plánovania (územný, krajinno-ekologický a strategický) z pohľadu plánovačov a ekonomických subjektov, investorov a developerov. Strategický plán má svoj ekvivalent vo verejnom aj komerčnom sektore, preto môže hrať významnú úlohu pri budovaní spolupráce medzi týmito sektormi, nastavovaní spoločných rozvojových stratégií a vytváraní synergických efektov. Článok to dokumentuje na problematike dostupného bývania zabezpečovaného samosprávou, ktoré býva štandardnou súčasťou všetkých troch pilierov, zároveň však podlieha procesom verejného obstarávania. Verejný záujem (vybudovať kvalitný priestor pre život) sa tak dostáva do priameho konfliktu s ekonomickým záujmom (najnižšia cena), a práve strategický plán by mohol pomôcť tento rozpor zmierniť. Ako príklad je uvedený Strategický plán MČ Praha – Kolovraty, ktorý v sebe zahŕňa princípy pre nastavenie multi-kriteriálneho výberu dodávateľov takýchto stavieb aj prepojenie na regulačnú funkciu územného plánu.
Priamy predaj prvotných produktov z dvora je príležitosťou pre miestnych producentov predať svoju produkciu za „spravodlivé ceny“ a pre spotrebiteľa a jeho rodinu zaistiť kvalitné, čerstvé a bezpečné potraviny. Táto obojstranne výhodná aktivita prináša lokalite ďalšie pozitívne efekty v ekonomickej, sociálnej a environmentálnej oblasti. Príspevok uvádza viaceré argumenty, ktoré podporujú túto iniciatívu. V niektorých krajinách sa priamy predaj produktov už intenzívne rozbehol a ujal. Na Slovensku sa vytvorili legislatívne podmienky pre priamy predaj malých množstiev prvotných produktov až v roku 2011. V tejto súvislosti sme sa v rámci príspevku detailnejšie zamerali na preskúmanie podmienok pre realizáciu predaja z dvora na Slovensku, organizačné zabezpečenie tejto aktivity, subjekty, ktoré sa môžu do priameho predaj zapojiť, formy distribúcie produktu. Skúmali sme aj postoje a názory spotrebiteľov a ich pripravenosť nakupovať produkty takouto formou. Zároveň sme identifikovali výhody a nevýhody priameho predaja produktov pre spotrebiteľa.
Příspěvek se zaměřuje na problematiku rozvojového potenciálu specifického pohraničního území (území bývalé železné opony, dnes Zeleného pasu) mezi Maďarskem a Rakouskem v okolí Neziderského jezera – NP Neusiedler See a Ferto-Hanság. Na základě týdenního terénního zkoumání studenty Institutu regionálního rozvoje VŠ AMBIS, které bylo provedeno v červnu 2018 v území samém, byly analyzovány rozvojové předpoklady a rozvojové problémy a vytvořen soubor návrhů opatření rozvoje tohoto území.
Cílem práce bylo je identifikovat prostřednictvím upravené bodové polo-kvantitativní metody „PNH“ bezpečnostní rizika a krizové situace na vybraném příkladu obce Rudná. Dále ověřit smysl přijatých opatření ze strategického plánu. Následně jsou zde uvedena přijatá opatření na základě strategického plánu, jsou zde analyzovány relevantní hrozby a identifikace rizik, která z nich pramení. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na popis základních pojmů a popis problematiky, která úzce souvisí s analýzou rizik či strategickým plánováním. V praktické části jsou definovány hrozby s následným vyhodnocením nebezpečí na základě vybrané metody. Město Rudná se dle zjištění na základě vybrané metody jeví jako bezpečné místo vhodné pro žití a vybranou metodu lze doporučit pro případná další šetření obdobných situací v dalších městech a obcích.
Článek se zabývá problematikou muzeí ve vazbě na udržitelný rozvoj. Přesto, že zásady udržitelného rozvoje se prosazují již celá desetiletí, lze je stále při řízení muzeí považovat v ČR za nový trend. Většina vlastivědných muzeí v ČR má silný sbírkový fond a velký potenciál v oblasti přírodních věd – tedy v ekologickém pilíři udržitelného rozvoje. Mohou tak dobře působit jako „ekologická“ (environmentální) centra. Bylo velkou chybou v devadesátých letech minulého století, že tento potenciál nebyl z různých důvodů plně využit. Při zpracování článku se vycházelo zejména z konceptu udržitelného rozvoje a konceptu NPM (New Public Management). Článek si klade následující dva cíle: (1) vyhodnotit roli a potenciál muzeí ve vztahu ke třem pilířům udržitelného rozvoje (ekologický, sociální, ekonomický); (2) vyhodnotit potenciál přírodovědných muzeí ve vztahu k ekologickým střediskům.