2022/03

Příloha ke stažení: 
Pro zlepšení komunikace se svými občany využívá řada samospráv jako jednu z forem komunikace mobilní aplikaci, která jim usnadňuje sdělování informací. V tomto článku je popsána metodologie výzkumu, jež se zaměřuje na zkoumání a identifikaci klíčových faktorů úspěšného nasazení výše zmíněné formy komunikace mezi obcí a jejími občany. V práci jsou uvedeny výsledky výzkumu, které byly získány pomocí polostrukturovaných rozhovorů vedených se zástupci jednotlivých obcí, kteří mobilní aplikaci aktivně využívají.
V České republice má chalupaření a chataření dlouho tradici. Chaty a chalupy bývají součástí sociálního statusu městských rodin. S jejich vlastnictvím je ovšem spojen určitý závazek, který některé rodiny nejsou ochotné akceptovat. Pro jiné domácnosti je druhé bydlení finančně nedostupné. Nicméně i u těchto lidí přetrvává touha po vlastní zahrádce, kde by si mohli vypěstovat vlastní bio potraviny či květiny. Je obtížné získat v Praze klasickou zahrádku s chatkou v zahrádkářské kolonii. Mnohé kolonie ustupují developerským projektům. Určitou alternativou k těmto zahrádkám jsou tzv. komunitní zahrady. Ty se dnes stávají světovým fenoménem, který má vzestupný potenciál. Hlavním cílem příspěvku je odpověď na otázku, jaký je profil uživatelů komunitních zahrad a jaká je jejich motivace k jejich využívání. Pro výzkum bylo použito pozorování a polostrukturované rozhovory s uživateli tří pražských komunitních zahrad.
S vírou, že vysokoškolští učitelé patří k těm profesionálům, kteří mohou prostřednictvím dosahování vyšší úrovně kvality výuky významným způsobem posílit motivaci studentů k učení a poznávání, podpořit rozvoj jejich znalostí, dovedností, a také kladně ovlivnit jejich emoce i postoje, předkládáme čtenářům nejen ze široké akademické obce článek, jehož autorka si bere do hledáčku své pedagogické kroky, jež učinila ve prospěch záměrné aplikace konstruktivistických principů do výuky v době koronavirové pandemie. Nehledě na nucený přechod do online výuky chtěla zajistit pro studenty takové podmínky, aby mohli aktivně „konstruovat“ vlastní učení a zároveň byli motivováni důvěrou ve své schopnosti potřebné k překonání krizových období. V článku zkoumá pomocí metody akčního výzkumu výukové situace, které v rámci reflexe vystavila analytickému procesu, s cílem přesvědčit učitele napříč vysokoškolskými obory, univerzitami i regiony o významu tvorby alternativních návrhů. Na základě výsledků předkládá vhledy do didaktických kazuistik s inspirativním přesahem ke změnám zaměřeným na aktivizaci studentů.
Článek představuje metodiku Typologie historické kulturní krajiny České republiky, která vznikla jako odpověď na požadavky Úmluvy Rady Evropy o krajině a dalších národních i evropských dokumentů týkajících se ochrany krajiny. Vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny navazuje na požadavek vymezit vlastní krajiny na celém svém území, analyzovat jejich charakteristiky, síly a tlaky, které je mění; sledovat jejich změny. Typologický přístup vycházející ze signifikantních znaků historické kulturní krajiny najde uplatnění především v oblasti památkové péče, ale má přesah i do dalších resortů a hraje též významnou roli ve zvyšování povědomí veřejnosti o hodnotách krajiny v celé bohatosti jejích forem naplňujících její identitu. Metodika byla aplikována na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Poděbrady, přičemž tři nejzajímavější jednotky, příklady méně výrazných historických krajin, jsou v článku podrobněji představeny.