Články autora

OCHOTA PŘIJÍMAT TECHNOLOGIE PRECIZNÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ (PŘÍPADOVÁ STUDIE ČESKÉ REPUBLIKY)

Základní myšlenkou precizního zemědělství je optimalizace výrobních vstupů (hnojiv, závlahové vody, atd.) pro dosažení požadovaných výnosů. Předpokládá se, že cílenější využití vstupů by zároveň mělo snižovat zátěž životního prostředí, včetně kvality podzemních vod. Mohlo by tak přispívat k řešení situace, kdy snaha o zabezpečení vysoké kvality zdrojů pitné vody musí být sladěna se zemědělským využíváním téhož území. Technologie precizního zemědělství existují, jejich praktické využití je však ovlivněno mnoha socioekonomickými a kulturními místně specifickými podmínkami. Tento příspěvek se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být faktory jako tradice, celková hospodářská situace, ekonomická síla zemědělského podniku a osobnost zemědělce považovány za prediktory ochoty zemědělců tyto technologie využívat. Opírá se přitom o výsledky sociologického dotazníkového šetření, které proběhlo ve vybraných venkovských oblastech České republiky na počátku roku 2017.

OCHOTA VEŘEJNOSTI EKONOMICKY SE PODÍLET NA ZAJIŠTĚNÍ GARANTOVANÉ KVALITY PITNÉ VODY

Jedním s cílů udržitelného rozvoje je zajistit obecnou dostupnost kvalitní pitné vody. O tomto problému se předpokládá, že v Evropě je dnes vyřešen. V poslední době se zde ale začíná diskutovat o tom, že se v pitné vodě objevují nemetabolizovaná farmaka, která mohou představovat potenciální zdravotní riziko. Existují technologie efektivně odbourávající farmaka z pitné vody. Jejich použití by se ovšem promítlo do ceny vodného a stočného, kterou by platil konečný uživatel. Článek přináší informace o výsledcích sociologického průzkumu, který proběhl v rámci společného česko-norského projektu AQUARIUS na území ČR v letech 2015-2016. Jeho cílem bylo zjistit, jaká je ochota spotřebitelů ekonomicky se podílet na nákladech spojených s případným dodatečným instalováním technologií, které by zabezpečily garantovanou kvalitu pitné vody. Souhrnně lze konstatovat, že většina respondentů (65%) by s navýšením ceny souhlasila. Soubor však nebyl homogenní, jako třídící znaky se projevily především proměnné charakterizující pohlaví, věk a sociální status (vzdělání, příjem). Svou roli hrála i celková spokojenost s prostředím, ve kterém respondenti dlouhodobě žili.

Biosférická rezervace Šumava - inovativní nástroj integrované ochrany přírody

Cílem článku je popis a analýza fungování biosférické rezervace jako inovativního přístupu v integrované ochraně přírody a krajiny na Šumavě a následná interpretace prizmatem Mertonovy teorie adaptace. Jako základní metoda byla použita disciplinovaná případová studie. Reflektovala výsledky longitudinálního akčního výzkumu, který byl v území autory realizován. Byly postupně analyzovány tři institucionální modely biosférické rezervace. Ukázalo se, že nezávisle na institucionální afiliaci byl koncept využíván jen účelově, v případě že byly k dispozici projektové finanční prostředky. Dnes lze konstatovat, že státní správa v ochraně přírody koncept biosférické rezervace internalizovala. V intencích Mertonovy teorie tak došlo ke změně její adaptační strategie, kdy inovace byla nahrazena konformitou. V této situaci se aktivity biosférické rezervace inovativně zaměřily na realizaci projektů založených na principu ochrany přírody a krajiny prostřednictvím jejího šetrného využívání.


Programoval Solute.cz 2012