Články autora

Populačně malé obce tvoří významnou část sídelního systému České republiky, přičemž stává se poměrně běžnou praxí, že i obce tohoto typu dnes mají zpracovaný pro své území územní plán. Při procesu územního plánování je nezbytné zapojení veřejnosti, jakožto každodenních uživatelů plánovaného území. Cílem článku je identifikovat nejběžnější způsoby a základní typy občanské participace při územním plánování v populačně malých obcích. Na základě analýzy individuálních rozhovorů se starosty obcí byly definovány čtyři základní typy občanské participace, a to: konkrétně - osobní, konkrétně - obecní, všeobecně - univerzální a majoritně pasivní postoj obyvatel. Kromě formálních participačních nástrojů, které jsou definovány legislativou, jsou při územním plánování v populačně malých obcích významné i nástroje, které lze označit jako neformální.
Malé obce se potýkají v rámci procesu územního plánování se specifickými problémy. V rámci příspěvku jsou identifikovány základní bariéry, se kterými se malé obce musí vypořádávat. Dále je pozornost věnována vztahu mezi udržitelným rozvojem obce a zpracovaným územním plánem. Teritoriálně je výzkum zaměřen na obce Ústeckého kraje s populační velikostí od 350 do 449 obyvatel. Hlavní použitou metodou k naplnění cíle jsou polostrukturované rozhovory se starosty obcí, přičemž osloveni byli pouze starostové obcí, ve kterých se v současném funkčním období zastupitelstva obce řešilo pořízení územního plánu nebo alespoň jeho aktualizace. Většina identifikovaných bariér může být z hlediska krátkodobého vnímána jako negativní, protože brzdí celý proces, ale z dlouhodobého pohledu jsou prospěšné pro efektivní a správné zpracování územního plánu. Územní plán je významným nástrojem, který přispívá k zajištění udržitelného rozvoje území obce.