- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Populačně malé obce tvoří významnou část sídelního systému České republiky, přičemž stává
se poměrně běžnou praxí, že i obce tohoto typu dnes mají zpracovaný pro své území územní
plán. Při procesu územního plánování je nezbytné zapojení veřejnosti, jakožto každodenních
uživatelů plánovaného území. Cílem článku je identifikovat nejběžnější způsoby a základní
typy občanské participace při územním plánování v populačně malých obcích. Na základě
analýzy individuálních rozhovorů se starosty obcí byly definovány čtyři základní typy
občanské participace, a to: konkrétně - osobní, konkrétně - obecní, všeobecně - univerzální
a majoritně pasivní postoj obyvatel. Kromě formálních participačních nástrojů, které jsou
definovány legislativou, jsou při územním plánování v populačně malých obcích významné
i nástroje, které lze označit jako neformální.
Malé obce se potýkají v rámci procesu územního plánování se specifickými problémy. V rámci příspěvku jsou identifikovány základní bariéry, se kterými se malé obce musí vypořádávat. Dále je pozornost věnována vztahu mezi udržitelným rozvojem obce a zpracovaným územním plánem. Teritoriálně je výzkum zaměřen na obce Ústeckého kraje s populační velikostí od 350 do 449 obyvatel. Hlavní použitou metodou k naplnění cíle jsou polostrukturované rozhovory se starosty obcí, přičemž osloveni byli pouze starostové obcí, ve kterých se v současném funkčním období zastupitelstva obce řešilo pořízení územního plánu nebo alespoň jeho aktualizace. Většina identifikovaných bariér může být z hlediska krátkodobého vnímána jako negativní, protože brzdí celý proces, ale z dlouhodobého pohledu jsou prospěšné pro efektivní a správné zpracování územního plánu. Územní plán je významným nástrojem, který přispívá k zajištění udržitelného rozvoje území obce.