- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2024/02
- 2024/01
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Článek popisuje rozvoj agrovoltaiky z hlediska ekonomických, politických, legislativních a geografických proměnných a diskutuje agrovoltaiku z hlediska více perspektiv různých aktérů a jejich zájmů. Vyhodnocuje agrovoltaiku pomocí konceptu ESPECT –TODS, tedy 6 pilířů trvalého udržitelného rozvoje a os vyjadřující dominanci a podřízenost, temporalitu a prostorovost. Téma je aktuální díky změnám v technologii, v energetickém mixu ČR i z hlediska platnosti nové legislativy a nutnosti jejího výkladu (zejména výkladu veřejného zájmu v oblasti fotovoltaiky). Agrovoltaika může být řešením zajištění energie a zároveň zemědělské produkce, pokud bude používána v souladu s dalšími funkcemi krajiny a venkova. Cílem je prohloubení poznání a vyváženost diskurzů, aby byly naplněny cíle územního plánování z hlediska harmonického využití území.
Cílem článku je popsat proces teoretických základů tvorby bezpanelové psychoterapeutické
naučné stezky. Článek vychází z humanistické geografie je inspirován fenomenologií a
terapeutickou geografií a předkládá informace k tvorbě stezek, shrnuje nutnost překonat u
naučných stezek nadvládu fyzického prostoru a vzdělávat i o psychických aspektech, které
tvoří místa. Stezka podporuje uvědomění o psychických faktorech, autor představuje cíle
panelů a přikládá i obecné zpracování 11 panelů stezky.
Kvantitativní geografická analýza všech 6253 obcí ČR spojuje údaje o změně obyvatel s údaji o změně využití půdy v letech 2008-2013 a hledá souvislost mezi poklesem obyvatel a zvýšením zatravnění. V úvodu jsou rozebírány základní druhy výzkumu změn využití půdy (land use), kontext vývoje v ČR, dále je nastíněna sídelní struktura ČR, struktura a vývoj využití půdy u zemědělské půdy a u nejvíce přibývající složky bilance půdy, trvalých travních porostů (TTP). V rámci této analýzy se článek zabývá vyvrácením hypotézy, že v obcích, kde se snižuje počet obyvatel, se zvyšuje podíl TTP. Mapová vizualizace a statistické testy potvrdily, že v místech, která se vylidňují, jsou obce, kde se zatravňování zvyšuje i snižuje a nejde o převahu jednoho typu. Autor dále upozorňuje na regionální diferenciaci a vyjmenovává regiony a obce s největšími přírůstky a úbytky TTP.