- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Patentové právo úzce souvisí s přenosem technologií, které se v současné době staly diskutovaným tématem a hlavním záměrem sledovaného implementačního procesu v rámci globálních cílů udržitelného rozvoje ukotveného v předkládané Agendě 2030. Právní úprava také současné legislativy v České republice a jiných státech upravuje odměňování zaměstnanců, které je stanoveno přiměřeným či dodatečným vypořádáním při uplatnění práva a přenosu technologií či inovací. Tento článek se zabývá nastaveným systémem ukotveným v Rezoluci ze dne 25. září 2015 „Transformace našeho světa: Agenda 2030 a nové globální cíle udržitelného rozvoje“ a následně ji doplňuje o právní úpravy ve vybraných zemích při uplatňování přenosu vlastnictví nabytého zaměstnavatelem od zaměstnanců a systémem spravedlivého odměňování technologického přenosu, to je jádro tohoto dokumentu a souvisejících právních předpisů nejen v národním kontextu.
Tento příspěvek je zaměřen na kriminalitu a pocit bezpečí v turistických destinacích Libereckého kraje. Udržitelnost návštěvnosti je závislá na profilech turistů a jejich vnímání pocitu bezpečí spojené s návštěvou kulturních objektů a atraktivit cestovního ruchu. Součást tohoto příspěvku tvoří také výstupy geostatistické shlukové analýzy (Hotspot) celkové kriminality v České republice sledované za jednotlivé okresy, jsou sledovány i krádeže na kulturních objektech v regionech jako forma organizovaného zločinu a dále pak výstupy vícenásobné korespondenční analýzy poslouží ke stanovení pocitu bezpečí a profilu turistů v určitých turistických oblastech Libereckého kraje. Uchopení pocitu bezpečí a bezpečnosti je nedílnou součástí udržitelnosti atraktivity turistických destinací jako klíčového zdroje pro rozvoj regionů a akcelerátoru multiplikačního efektu do místních rozpočtů regionálního rozvoje.