Články autora

Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Východiska vnitřních směrnic pochází z legislativy a jsou v souladu s patentovým zákonem v rámci spravedlivého odměňování zaměstnance při uplatňování vlastnických práv. Tento příspěvek nastiňuje mnohem širší záměr odměňování, které má zakotvenost v teorii motivace, je s ní dokonce velmi úzce spojen a dává smysl vykonávané činnosti vynálezci či zaměstnavateli v procesu celého inovačního systému. Záměrem je polemika o využití teorie motivace jako zásadního prostředku při nastavení metodiky odměňování zaměstnance s dodržením výchozí legislativy a se zaručením spravedlnosti jak pro zaměstnance (vynálezce), tak pro zaměstnavatele. Tato polemika je výsledkem vlastního šetření na základě sběru sekundárních a primárních dat, kdy v závěru je vyústěna v navrhovaná řešení při odměňování zaměstnanců s využitím několika modelů motivační teorie.
Patentové právo úzce souvisí s přenosem technologií, které se v současné době staly diskutovaným tématem a hlavním záměrem sledovaného implementačního procesu v rámci globálních cílů udržitelného rozvoje ukotveného v předkládané Agendě 2030. Právní úprava také současné legislativy v České republice a jiných státech upravuje odměňování zaměstnanců, které je stanoveno přiměřeným či dodatečným vypořádáním při uplatnění práva a přenosu technologií či inovací. Tento článek se zabývá nastaveným systémem ukotveným v Rezoluci ze dne 25. září 2015 „Transformace našeho světa: Agenda 2030 a nové globální cíle udržitelného rozvoje“ a následně ji doplňuje o právní úpravy ve vybraných zemích při uplatňování přenosu vlastnictví nabytého zaměstnavatelem od zaměstnanců a systémem spravedlivého odměňování technologického přenosu, to je jádro tohoto dokumentu a souvisejících právních předpisů nejen v národním kontextu.
Tento příspěvek je zaměřen na kriminalitu a pocit bezpečí v turistických destinacích Libereckého kraje. Udržitelnost návštěvnosti je závislá na profilech turistů a jejich vnímání pocitu bezpečí spojené s návštěvou kulturních objektů a atraktivit cestovního ruchu. Součást tohoto příspěvku tvoří také výstupy geostatistické shlukové analýzy (Hotspot) celkové kriminality v České republice sledované za jednotlivé okresy, jsou sledovány i krádeže na kulturních objektech v regionech jako forma organizovaného zločinu a dále pak výstupy vícenásobné korespondenční analýzy poslouží ke stanovení pocitu bezpečí a profilu turistů v určitých turistických oblastech Libereckého kraje. Uchopení pocitu bezpečí a bezpečnosti je nedílnou součástí udržitelnosti atraktivity turistických destinací jako klíčového zdroje pro rozvoj regionů a akcelerátoru multiplikačního efektu do místních rozpočtů regionálního rozvoje.