- O časopise
- Jednotlivá čísla
- 2023/04
- 2023/03
- 2023/02
- 2023/01
- 2022/04
- 2023/01
- 2023/01
- 2022/03
- 2022/02
- 2022/01
- 2021/04
- 2021/03
- 2021/02
- 2021/01
- 2020/04
- 2021/01
- 2020/03
- 2020/02
- 2020/01
- 2019/04
- 2019/03
- 2019/02
- 2019/01
- 2018/04
- 2018/03
- 2018/02
- 2018/01
- 2017/04
- 2017/03
- 2017/02
- 2017/01
- 2016/04
- 2016/03
- 2016/02
- 2016/01
- 2015/04
- 2015/03
- 2015/02
- 2015/01
- 2014/mimořádné číslo
- 2014/02
- 2014/01
- 2013/mimořádné číslo
- 2013/02
- 2013/01
- 2012/mimořádné číslo
- 2012/02
- 2012/01
- Odborná sdělení
- Kontakt
- English
Články autora
Článek se zabývá uplatněním Agendy 2030 v České republice na poli cíle č. 13 - tedy Akcí na ochranu klimatu. Akce na ochranu klimatu jsou pojaty ve Strategickém rámci ČR 2030 mimo jiné jako ochrana biodiverzity. Cílem článku je podívat se na skutečnou ochranu biodiverzity v praxi ochrany přírody v ČR a dílčím způsobem vyhodnotit, zda jsou aktivity na ochranu přírody a biodiverzity smysluplné tak, aby odpovídaly požadavkům na Adaptaci-přizpůsobení se změně klimatu. Autor konstatuje, že ochrana přírody v ČR nemá jasné cíle a podpora biodiverzity se zmenšuje na ochranu vybraných atraktivních druhů zejména živočichů. Naproti tomu zbytnělý seznam zvláště chráněných živočichů dnes již neodpovídá realitě v české přírodě, protože není adaptován na podmínky zvýšené teploty a snížených srážek ve střední Evropě. Závěrem autor konstatuje, že na účinná opatření by se měl adaptovat celý systém ochrany přírody a ne jen dílčí programy.
Zeleň ve veřejném prostoru je vnímána jako zásadní prvek tváře měst a její vlastnosti jsou přijímány automaticky jako pozitivní. Negativní vlivy zeleně v městském prostoru, kromě alergií nejsou akcentovány v úvahách urbanistů prakticky vůbec. Ovlivnění prostředí rostlinstvem v intravilánu měst zejména nyní, v době probíhající klimatické změny je ovšem podstatné, a jak pozitivní tak negativní se zesiluje, stejně jako s tím spojené náklady na péči. Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky o vlivech zeleně a o klimatické změně v ČR a pokouší se odhadnout, kde bude nutno náklady pro udržení pozitivních funkcí městské zeleně v budoucnosti zvýšit.
Článek se zabývá překážkami a limity rozvoje města Saigonu, dnes Ho Chi Minh City, na pozadí jeho historického rozvoje a také s přihlédnutím k jeho ambicím stát se centrem regionu. Autor na základě dostupných informací o dopravě, vodě a obyvatelstvu usuzuje, že bez politického a dalšího hospodářského uvolnění a přílivu investic město na rozvoj v současnosti nemá šanci a není ani připraveno na resilienci v souvislosti s nadcházející klimatickou změnou.
Článek se věnuje problematice bezpečnosti území (měst i regionů) z pohledu dopadů klimatické změny, a to vč. percepce dopadů klimatické změny na bezpečnost měst z pohledu jejich obyvatel. Článek diskutuje vliv ochrany přírody a krajiny, tak jak je v naší současné praxi aplikována orgány veřejné správy na bezpečnost území a jeho obyvatel a na příkladech dokumentuje neudržitelnost současného počínání z pohledu bezpečnosti.
Článek se zabývá vývojem myšlenek o klimatické změně a také vývojem různých konferencí a mezistátních dohod o změně klimatu. Článek končí souhrnem očekávaných změn v místním klimatu a jejich projevů podle současných poznatků o vývoji klimatu v České republice i střední Evropě.