Obnova děčínského zámku

Title (EN): 
Restoration of the Děčín castle
Vydání: 
Abstrakt: 
Článek pojednává o historii děčínského zámku z pohledu památkové péče a věnuje se postupu obnovy zámku, jejímu popisu, dále tomu jaké bude budoucí využití a uživatelé objektu. Následuje srovnání s postupem obnovy zámku Nové Hrady. Závěr obsahuje zhodnocení přístupů, ke kterým se při obnově zámku Děčín přistoupilo, návrhy na zlepšení postupu obnovy, která má již stanovený průběh.
Abstract (EN): 
The paper aims to define and characterize the basic terms in the field of conservation and recount the history of Děčín castle from this point of view; it discusses and describes the methods employed in the course of the castle's renovation as well as its future function and perspective users. Comparison with Nové Hrady castle renovation follows. Conclusion evaluates the techniques used at Děčín castle, suggests improvements to the established course of renovation.

 

Letos uplyne dvacet let od okamžiku, kdy byl areál děčínského zámku po dlouhých letech znovu zpřístupněn veřejnosti. Poté, co zámek získalo do vlastnictví město Děčín, začalo dlouhé hledání nového využití nebývale rozsáhlého zámeckého objektu a po malých krůčcích rovněž časově i finančně náročná obnova. Nyní tedy nastal vhodný čas na ohlédnutí se za dosud provedenými pracemi a na zhodnocení postupů, které byly při obnově děčínského zámku použity.

Zhodnocení přístupů obnovy

Za dlouhou dobu obnovy děčínského zámku, která trvá takřka osmnáct let, se na jeho záchraně podílelo mnoho lidí, což znamená mnoho názorů na jeho podobu i funkci. Za ta léta se udělala řada často nevratných chyb z pohledu památkové péče, především na počátku obnovy při pracích na východním a severním křídle, kdy bylo např. zbouráno erbovní schodiště. Ale ani dnes se nedá říci, že by oprava děčínského zámku byla nějak památkově přísná a důsledná. Majitel památky musí při obnově kulturní památky dodržovat metodické pokyny dané památkovou péčí. Odborná vyjádření Národního památkového ústavu jsou podobného základu, liší se pochopitelně specifiky jednotlivých staveb, ale vždy se trvá na používání historických stavebních postupů. Definitivní postup, jak bude obnova probíhat je dán závaznými stanovisky vydávanými obcemi s rozšířenou působností (ORP). Tyto ORP mohou a nemusí z pokynů Národního památkového ústavu vycházet a v případě děčínského zámku často nevycházejí.

První opravy1)

Z pohledu památkového i funkčního řešení se fatálním ukázalo rozhodnutí o výměně střešní krytiny v 90. letech, kdy byla zvolena vláknocementová krytina na místo pálené tašky, kterou měl dle dochovaných pramenů zámek řadu let. Nejen, že tato krytina dostatečně nechránila zámek už po několika málo letech, poškodila také jeho celkovou působivost. Vláknocementové šablony červené barvy sice tvarově přibližně imitovaly původní bobrovkovou střešní krytinu, ale postrádaly její strukturovanost, materiálovou podstatu i postupnou přirozenou patinaci, a tak ochuzovaly památkovou hodnotu stavby.

Instalované vikýře do jihovýchodní části střechy pro účely zamýšleného hotelu byly po několika letech odstraněny pro svou nadbytečnost a nevhodnost k obnovované podobě zámku.

Přestropení II. NP východního křídla by dnes bylo také provedeno zcela jinak nebo by se k takovému kroku nejspíše nepřistoupilo vůbec. Pracovníci památkové péče by se snažili o co nejmenší zásah do konstrukcí objektu, jistě ne takto razantní.

Přístup k opravě havárie jihovýchodního křídla2)

Havárii jihovýchodního křídla se dalo jistě předejít, ovšem v té době byla ještě malá vůle k obnově zámku a teprve se hledala jeho budoucí funkce. Nemluvě o nedostatečných financích k tomuto počinu. V roce 1996, kdy k havárii došlo, nebylo ještě možné čerpat ze zdrojů EU a město samotné takto náročnou akci financovat nemohlo. Teprve částečným zřícením jihovýchodního křídla došlo ke změně a již nebylo možné pochybovat o nutnosti oprav celého zámeckého komplexu. Jednou z příčin havárie bylo špatné provedení oprav krovu a zastřešení objektu v těchto místech. K provedení oprav bylo přistoupeno až po důkladném zhodnocení situace a vypracování projektové dokumentace k nápravě. Okamžitě byla provedena pouze bezpečnostní opatření – oplocení pod prostorem havárie a také byly osazeny sádrové terče opatřené datem jejich provedení na hlavní tahové a smykové poruchy v blízkosti vlastní havárie. Prvořadé bylo vytvoření provizorních svislých nosných prvků po celé výšce objektu, tzn. na všech šesti výškových úrovních (II. suterén, mezipatro, I. suterén, přízemí, I. patro, podkroví). Při sanaci byl kladen důraz na vyčištění a zprovoznění historických odvodňovacích systémů, jejichž funkce v minulosti zabezpečovala bezchybný provoz celého zámku.

S odstupem času lze konstatovat, že klasifikace příčin havárie byla správná. Průzkumem a dílčím vyklizením původních podzemních objektů byly objasněny prostorové souvislosti a funkce jednotlivých historických inženýrských děl. Nosné zdivo bylo v plánované kvalitě materiálu i prací provedeno podle výkresů skutečného stavu před havárií.

Tato havárie umožnila instalování výtahu pro tělesně postižené návštěvníky bez narušení a zásahů do historických konstrukcí zámku. Vybudováním výtahu se zámek po dokončení prací na jižním křídle stane přístupnějším i přívětivějším pro budoucí návštěvníky. A právě o to celá obnova usiluje.

Severní a východní křídlo3)

Opravy severního a východního křídla byly z dnešního pohledu provedeny neodborně a jen málo respektovaly požadavky památkové péče. Severního křídlo je využíváno Státním okresním archivem Děčín, což se jeví jako správný krok při volbě nového uplatnění rozsáhlých zámeckých prostor. To samé se dá říci o využití východního křídla jako pobočky Oblastního muzea Děčín.

Západní a severozápadní křídlo4)

O obnově západního a severozápadního křídla lze říci, že při ní nebyly udělány takové chyby jako v dříve opravovaných částech zámku. Dochované architektonické detaily, jako dveře, portály, zábradlí atd. byly při stavebních úpravách plně respektovány. Za velmi pozitivní lze považovat fakt, že nedocházelo k plošnému odkrývání skladeb stropů ani podlah a průzkum byl prováděn pouze sondážně. Veškeré zásahy do historických konstrukcí byly vždy jen v nezbytně nutném rozsahu.

Důsledně se dbalo např. na složení malt, technologii štuků a výtvarnou celistvost u zdobných prvků (thunovský znak, vázy, nápisová deska). Při odstraňování a čištění omítek se postupovalo velmi šetrně např. oškrabávání navlhčeného materiálu špachtlemi a mytím vodou za mírného tlaku měkkými kartáči. Technologie i úprava povrchu omítek respektovaly historické postupy. Co možná největší množství původních omítek a kamene umožňuje zachování autenticity a hodnoty památky.

Při opravách parket, bylo snahou využít maxima dochovaných polí, která byla citlivě přebroušena. Nově vyráběné dveře a okna byly zhotoveny dle dochovaných pramenů. Úpravy sklepů pod západním křídlem dodržely historickou věrohodnost a autenticitu, což je považováno za velmi důležité z pohledu vyznění těchto prostor a působení na návštěvníky.

Střešní krytina5)

Postupné navrácení maloformátové pálené režné tašky bobrovky je pozitivním počinem, který po dlouhé době dává hlavní zámecké budově původně zamýšlenou podobu střech a společně s obnovenými střechami staveb zámeckého areálu rehabilituje historickou střešní krajinu zámeckého okrsku. Kladně lze též hodnotit odstranění vikýřů z jihovýchodního křídla, návrat drobných čtvercových kominických výlezových otvorů, opětovné vyzdění komínů a vyvarování se podstřešních folií v místech, kde tomu není zapotřebí.

Oprava krovu byla prováděna odborně tesařsky specializovanou firmou. Při opravě bylo nezbytné ctít konstrukční řešení, nerovnosti a autentické prvky. Ty byly pouze částečně (lokálně) opraveny protézováním (tj. odstraněním poškozené části prvku a jejím nahrazením dřevěnou protézou), odtesáním poškozené (napadené) masy nebo opraveny vložením dřevěné plomby, jen v případě havarijního stavu je bylo možné plně nahradit novými. Měněné prvky byly do konstrukce napojeny tesařskými spoji, identickými s původními. Veškeré nové prvky byly opracovány tesáním nebo ručním ohoblováním.

Zásadou moderní péče o kulturní památky je používání těch materiálů a postupů, které byly při výstavbě či stavebně-historicky významné přestavbě daného objektu použity, jen tak lze totiž zachovat jeho historický charakter. Z tohoto důvodu se během oprav jednotlivých objektů v areálu děčínského zámku již postupně navrací k tradiční pálené tašce bobrovce. Se snahou o zachování autentického vzhledu bylo přistupováno k obnovám střech následujících staveb zámeckého areálu: Čajový pavilon, sala terrena, koruna zdiva Dlouhé jízdy a tzv. Tyršův dům s bývalým zámeckým hostincem.

Spojovací chodba6)

Spojovací chodba mezi Růžovou zahradou a kostelem Povýšení sv. Kříže činí zámecký areál zase o něco přitažlivějším. Provedené úpravy se dotkly i prostoru mezi chodbou a kostelem a přispěli k větší atraktivitě tohoto veřejného prostranství.

Po dokončení rekonstrukce spojovací chodby se objevily následující poruchy:

Trhliny v omítkách obvodového zdiva kryté chodby, zejména na vnitřním líci. Nejedná se o poruchy nové, které by znamenaly nějaké změny v chování stávající konstrukce. Jedná se o staré poruchy zdiva, které se po opravě obnovily, což je, bohužel, problém, o kterém je možno konstatovat, že je součástí konstrukce.

Vzhledem k těmto skutečnostem a dále s ohledem na to, že se jedná o historický objekt, na kterém jsou preferovány historické postupy, není zde možno aplikovat metody, používané v dnešním stavitelství. Všechny tyto metody (spínání zdiva nerezovými kotvami, vkládání výztuže do omítek) znamenají nutnost zásahů do historické konstrukce, což je u objektu zámku nežádoucí až nepřípustné.

Jižní křídlo7)

I v případě jižního křídla se pracovníci památkové péče snaží o co nejvěrnější obnovu dle dochovaných pramenů. Velmi pozitivní z pohledu památkové péče je zachování prostorového členění všech opravovaných místností a respektování cenných architektonických detailů.

Při opravách jižního křídla byly odkryty cenné doklady dlouhého a složitého vývoje objektu. Archeologický průzkum odhalil zbytky gotického hradu, který byl dle archeologa Petra Lisska ve své době srovnatelný například s Bezdězem. Tyto nálezy byly po zdokumentování opět zakopány, do budoucna se plánuje zhotovení replik a vystavení ve sklepních prostorách zámku.

V roce 2009 byla dokončena oprava poslední části vnější fasády. Po takřka šestnácti letech oprav se zámek alespoň při pohledu zvenčí zbavil posledních připomínek na někdejší kasárenské využití. Současná podoba děčínského zámku je výsledkem poslední velké přestavby z let 1786–1803. Postupovalo se podle plánů místního architekta Josefa Václava Kosche.

Při koncipování nové podoby zámku zvolil Kosch záměrně velmi jednoduchou formu. Dlouhé plochy fasády jsou členěny prakticky jen dvěma pásy oken. Na několika místech tento monotónní rytmus narušují zvýrazněné a dominantní prvky. Jedním z nich je hodinová věž nad řekou a dalším ozdobná část fasády jižního křídla.

Důvod, proč Kosch zvýraznil právě jižní část, vyplývá z využití vnitřních prostor. Velká okna v nejvyšším patře například osvětlují rozměrnou místnost, původně zřejmě zamýšlenou jako slavnostní sál. V pozdějších dobách byl tento prostor přeměněn na zámeckou knihovnu. Vojákům sloužil jako tělocvična. V budoucnu bude tento sál využíván ke konání vzdělávacích a kulturně-společenských akcí, čímž se naplní jeden z cílů obnovy zámku.

Bez moderních technologií jako je elektronická zabezpečovací a požární signalizace se dnes neobejdou ani historické památky. Proto je tento krok vnímán i na děčínském zámku kladně, především jako ochrana samotného objektu i jeho inventáře.

Využití (funkce) zámku

K nalezení nové funkce děčínského zámku vedla dlouhá a nelehká cesta. Existovaly plány na využití části zámku jako luxusního hotelu, které však nerespektovaly památkovou hodnotu objektu, a proto nakonec nebyly realizovány. Z dnešního pohledu je vítané, že město v tomto případě přistoupilo k zamítnutí návrhu. Rekonstrukcí dojde k zásadní změně využití objektu zámku Děčín. Z objektu určenému pro ubytování vojska by se měl proměnit v kulturně-společenské centrum, s výstavními prostory a sálem pro společenské účely. Využitím kulturního potenciálu zámku se vytvoří nové reprezentativní prostory, které přispějí ke zvýšení atraktivity celého města. Další část je rekonstruovaná za účelem rozšíření zámecké expozice a prodloužení prohlídkových tras zámku. Obnovou zámek prochází již od roku 1993, skončit by měla v roce 2017.

Vztah mezi dodržováním zásad památkové péče a využitelností objektu

Mezi pracovníky Národního památkového ústavu a orgány Magistrátu města Děčín je takřka neustály rozpor. Při stanovení prosperující a ekonomicky přijatelné funkce zámku nelze, nebo jen velmi těžko, dodržet veškeré metodické postupy památkové péče v ochraně kulturních památek. Některé postupy, jež by zajistily bezproblémový chod objektu, nelze uplatnit z důvodu stáří památky a jejích historických konstrukcí. Byla udělána řada nezbytných kompromisů, které budou snad i v budoucnu vyhovovat oběma úhlům pohled – využitelnosti památky i její památkové hodnotě.

Poděkování

Tento článek vznikl s přispěním finančních prostředků studentské grantové soutěže Univerzity Pardubice na Fakultě ekonomicko-správní.

 

 

Zdroje:

Děčín – oficiální stránky, o. c. v pozn. 1; Úřední dokumenty, stanoviska a vyjádření: Národní památkový ústav, Kotišová, 2008, č.j.: NPÚ-351/k 6830/2008/PP/PNP-Se; Národní památkový ústav, Flesar, 2007, č.j.: NPÚ-351/k 527/2007;PP/PNP-Se

Projektová dokumentace: Statické zabezpečení havárie JV křídla, Kukrál, 1996; Havárie JV křídla děčínského zámku, Stránský, 1996

Úřední dokumenty, stanoviska a vyjádření: Okresní úřad Děčín, Holík, 1996, zn. RK/521/P/96-H; Památkový ústav v Ústí nad Labem, Stanko, 1998, zn. PP/PNP-4561/98-St; Památkový ústav v Ústí nad Labem, Stanko, 1998, zn. PP/PNP k 6583/98-St

Úřední dokumenty, stanoviska a vyjádření: Státní památkový ústav v Ústí nad Labem, Volrábová, Belis, 2001, zn. PP/PNP/ k 6502/ 2001V; Státní památkový ústav v Ústí nad Labem, Volrábová, 2002, zn. PP/PNP/7135/2002V; Národní památkový ústav, Nový, 2004, zn. k 5389/2004/fa-PP/PNP-N

Ústřední seznam kulturních památek ČR, Evidenční list nemovité památky – zámek Děčín č. p. 1253

Zámek Děčín – oficiální stránky [online]. 2008 [cit. 2011-04-08]. Zámek Děčín. Dostupné z WWW: <http://www.zamekdecin.cz/web_cz/>.

Zámek Děčín – oficiální stránky, o. c. v pozn. 1; Úřední dokumenty, stanoviska a vyjádření: Národní památkový ústav, Kotišová, 2009, č. j.: NPÚ-351/k 3572/2008/PP/PNP-Se; Projektová dokumentace: Zámek Děčín – rekonstrukce jižního křídla, Stránský, Pileček, 2009; Technická zpráva: Kamerový systém + elektronická zabezpečovací signalizace, Vácha, 2009; Technická zpráva: Elektrická požární signalizace, Vácha, 2009